Miroslav Horák
16. srpna 2022 • 19:45

Špatní trenéři, soutěže na pendrek. Ať hráči sednou na zadek, zní do Kanady

Vstoupit do diskuse
10
TOP VIDEA
Start NHL: Kanadské povstání, kdo bude nejlepší z Čechů a koho čeká výměna?
SESTŘIH: Pardubice - Sparta Praha 2:3sn. Šlágr kola pro hosty. Rozhodl nájezd Horáka
VŠECHNA VIDEA ZDE

Tým společně vyhrává i prohrává. Toho prvního si hokejoví mládenci na letním šampionátu v Kanadě moc neužili, toho druhého až příliš. Řeč je především o porážce s Lotyši, k níž vedl naprosto zoufalý výkon. A k němu pro změnu zcela nepochopitelný až trapný přístup mužstva hlavního kouče Radima Rulíka. Čtvrtfinále s USA prokáže ze všeho nejvíc, jakou mentalitou a charakterem mladí hráči národního týmu oplývají, jakmile jde do tuhého. Popravdě, mají toho dokazovat dost.



O útrobách českého hokeje se za poslední dekádu napsaly tuny článků a různých zamyšlení. Zleva zprava a na mnoha platformách se probírá, proč národní sport klesl ze světové špičky mezi střed, přičemž pod ním už toho moc nezbývá.

Návrat nahoru trvá ukrutně dlouho, za pochodu a mnohdy dosti živelně, metodou pokusu a omylu se látají vzniklé díry. Některé se daří ucpat, jinde vznikají stále hlubší krátery. Dost se toho napovídalo i napsalo o nedostatečné kvalitě trenérské, až z toho vznikla móda, setrvačný nářek a tím pádem i špatný směr. Více než dost se mluví o nedostatečné hráčské konkurenci, zaviněné přebujelými soutěžemi. Ano, na tom se v branži všichni shodnou, ať si ovšem nikdo nemyslí, že úředním vyházením několika účastníků nejvyšších domácích soutěží se automaticky zlepší výsledky na mezinárodní scéně.

Popřemýšlet by totiž nad sebou měli i samotní hráči. Třeba se pletu, ale nezřídka se těžko zbavuji dojmu, že vše špatné a negativní se děje pouze okolo nich a nikoli v nich. Nedostatky v servisu byly, jsou a budou, nicméně tuzemské hokejové prostředí má pořád dostatečně solidní infrastrukturu na to, aby z ní bylo možné produkovat plejery slušné světové úrovně.

Jistě, konkurence mezi smetánkou je tvrdá, až neskutečná. Dovolím si však tvrdit, že ten zásadní rozdíl činí vlastní přístup k práci, vnitřní nastavení.

Známá hokejová figura Bedřich Ščerban to vystihla zajímavě a celkem přesně, když v rozhovoru pro deník Sport o projektu VTM (Výchova talentované mládeže) prohlásil: „Na dvacítkách jsme prohráli s Lotyšskem, ať už si hráči sednou na zadek…“

Lotyšští junioři oslavují senzační vítězství nad Českem
Lotyšští junioři oslavují senzační vítězství nad Českem

Ústřední myšlenkou VTM pro kategorie mladší U16, je svézt několikrát do roka na jedno místo nejtalentovanější hráče z každého kraje a pracovat s nimi. Motivační prvek je zřejmý, nehledě na některé mouchy. Jde však o princip. V českém hokeji místo pozitivní odezvy na možnost zúročení dost často zaznívá kňourání, že se tímto způsobem dělí hráči na elitní a ty ostatní. „Setkal jsem se s námitkami, co chudáci ostatní děti, že z toho mají trauma,“ pokračuje Ščerban udiveně.

Trauma… Možná by k psychické újmě nedocházelo, kdyby dotyční na sobě víc pracovali a nečekali, že to do nich nahustí někdo jiný. Kdyby to vzali z druhé, nikoli z té pohodlnější strany. Kdyby přestali parťákům závidět, nehledali příkoří a chyby všude jinde a nikdy u sebe a prostě a jednoduše se kousli a víc mákli. Všechna čest výjimkám.

Výprava národního týmu v Edmontonu je českou hokejovou elitou. Ale platí pro ni to samé co pro kluky z desítek domácích oddílů. Zamyslet se musí v prvé řadě hlavně nad sebou, nad ničím a nikým jiným. Protože lotyšské ponížení 2:5 jde především na jejich vrub. O výhru si neřekli, nezabojovali, o zvrat se pokusili jen v náznacích. Aby se snad neřeklo. Že jim realizační štáb nepomohl? Lotyšsko by měli smáznout čistou vůlí a z voleje.

Proto je v cestě do semifinále čeká velká Amerika, prvotřídní výzva. Pánové by měli domů poslat jednoznačný vzkaz: nejsme žádné srágory. O medailových cílech umíme nejen hezky mluvit, ale taky pro to něco uděláme!

sportalive.cz
Vstoupit do diskuse
10
Články odjinud


Články odjinud