Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Třinec začíná mít lehký problém. Jako každý tým, který v play off hbitě vytryskne do náskoku 3:0 a pak zákonitě ubere, povolí. Neznatelně, ale přece. Hlavami hráčů se logicky honí myšlenky, že je hotovo, protože z téhle šlamastiky se v Česku nikdo ještě nevyhrabal.
Z týmu zaznívá, že ne, ale... Jsou to procenta rozkutálené koncentrace, bohatě však stačí k oddálení zlatého cíle. Stav série 3:0 paradoxně nahraje zprvu mučenému sokovi, zatímco majitele vedení uvrhne do lehké apatie a do nebezpečného nastavení. Právě tady se rodí zárodek dramatu. Potvrdila to i nedávná semifinálová sada Mountfieldu s Vítkovicemi.
Hradec vzal sesun do sklepení za správný konec. Toužil vrátit finále k sobě domů, což se mu vyhraným nedělním nastavením povedlo. S jídlem roste chuť, a když přičtete jeho vynikající fyzickou vybavenost, středeční nadšený výkon nemohl nikoho překvapit. Najednou jsou Lvi na koni (blbost, že?), užívají si roli povstalého outsidera, kdežto do třineckého tábora se vloudila otrávenost a letmé náznaky pochyb.
Martincův soubor je stále tím, který nemá o co přijít. V takové pozici se hraje náramně, velké sebevědomí a entuziasmus si podávají ruce, v dáli se znovu rozblikal prakticky pohřbený sen.
Burácivý pochod za senzací může v pátek v Beskydech vesele pokračovat a rozvášněný hokejový spor dojít až do nedělního Game 7. Pokud se tak stane, ať si nikdo nemyslí, že Hradec má vyhráno. Právě, že nemá. Psychologie se obrátí. Tlak rázem přesedlá na Mountfield, vědomí dokonání historického počinu na svém ledě funguje víc jako přítěž než další nákop motivace navíc.
Témata:
komentář, Miroslav Horák, sport, hokej, Generali play off Tipsport extraligy, Česko, Mountfield, Třinec, Vítkovice, Hokej na Heureka.cz
Související články
