Kde vzít hráče na olympiádu? Despekt stranou a rychle za oceán. K NHL má nejblíž AHL
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Z proslovů Radima Rulíka zejména po sobotním duelu s Finy jste rychle pochopili, co přesně má na srdci, byť to nechce říci zcela naplno. Zkrátka, že český hokej v globálu nedosahuje kvalit finského a zejména švédského, a i když občas najde skulinu, skládat výhry jednu na druhou není reálné. S tím, že jednou za čas zdejší hráči mohou překvapit či rovnou šokovat jako třeba na loňském pražském šampionátu, na němž se sešlo to „naše“ nejlepší, co bylo k mání. Jinými slovy, nejde o postupné dohánění velmocí, spíš přibrzdění dlouhodobého manka.
Tenhle pohled Radimu Rulíkovi nemůžete vyčítat. Má pravdu a sám cítí, že vaří jen se surovinami, které má k dispozici. Švédi coby elitní hokejová země jsou dlouhodobě naprosto jinde. I na první sezonní akci hráli parádně, české hráče předčili zručností práce při velké rychlosti, nadupané Švýcary rozdrtili osmi góly. Přitom šlo o borce, z nichž se podle všeho ani jeden nepodívá na únorové olympijské hry – jen z plejerů v NHL by Tre kronor sestavili prakticky tři výběry. Zatímco z aktuálního českého výběru vyrazí do Milána možná až desítka hráčů. Zkrátka: nejsou lidi.
Anebo jsou a nevíme o nich? Reprezentační kouč na předsezonní tiskové konferenci prohlásil, že inspekční cesta do zámoří kvůli tvorbě olympijské sestavy není ještě potvrzená. S tím, že se čeká, jak to realizační štáb vycítí po Finských hrách a podle situace v zámoří.
Myslím, že není na co čekat, a nehledě na nedělní povedenou koncovku se Švýcary by vedení reprezentace mělo okamžitě zorganizovat výjezd za oceán. A to nejen na zápasy NHL, ale zejména kvůli AHL. Podívat se pod její pokličku.
