Brošova facka sparťany naštvala. Jedna výhra ale play off nedělá
Byl jsem moc zvědavý, jak se hokejisté Sparty k zápasu s Karlovými Vary postaví. Ráno před utkáním si kabina přečetla na stránkách deníku Sport drtivou kritiku svého manažera Michala Broše. Naštvala je. Šéf nenechal na týmu suchou nit. Minimálně v pátek ale zvládli promočené triko vyždímat.
„Petr Vrána si na ledě dělá jenom to, co musí. Za ofenzivu jakoby odpovědnost necítil. Lukáš Pech pět zápasů nedal přesnou přihrávku, je absolutně mimo svůj základní level. Míra Forman hledá chyby jinde než u sebe.“ Tohle se mimo spousty jiného o sobě dozvěděli sparťané. Z úst Broše to byla tvrdá obžaloba vlastních hráčů. Svých útočníků, které si do týmu vybral a chtěl na nich stavět.
Zaprvé bych řekl, že tím manažer usvědčil v prvé řadě sám sebe. On je architekt družiny, on je zodpovědný za skladbu mančaftu. Vsadil na hráče, z nichž většina má své nejlepší roky už dávno za sebou. Zatím nebyl schopný tým vylepšit natolik, aby byl v tabulce výš než na 9. místě.
Nedokázal sestavit úderný první útok. Možná jako vůbec jediný tým v extralize se Sparta nemůže spolehnout na pravidelný přísun bodů od jedné formace. Za vyrovnaného stavu může jít na led minutu před koncem kterákoli lajna. Žádná totiž nevyčnívá. Je chyba manažera, že nedokáže do hlavního města přivést top kvalitu.
O to víc jeho slova hráče nakrkla. Čekal jsem, zda třeba Pech v pátek ráno při procházce kolem Brošova auta nezakopne a s nožem v ruce náhodou neupadne přímo na pneumatiku jeho Audi. Nestalo se. Emoce dal najevo pouze Forman, který si po gólu do sítě Varů přiložil ukazováček k ústům. „Pšššt, ticho,“ naznačoval. Možná gesto směřoval domácím fanouškům, zainteresovaní si ho ale vyložili jasně.
Po utkání s Energií (4:1) své naštvání hráči nepřímo přiznali. „Nevím, jestli to můžu komentovat, ale řekl bych, že to kluci vzali za správný konec. Možná jsme tohle spíše potřebovali slyšet z očí do očí, tedy hlavně ti hráči, kteří tam jsou jmenovaní. Ti, kterých se to týkalo, se ale zdravě naštvali a odehráli výborný zápas,“ řekl autor vítězné trefy Jiří Smejkal.
Něco na jeho slovech bude. Bylo vážně nutné své tahouny takhle přísně natřít v novinách? Nebylo by férovější přijít do kabiny a seřvat je face-to-face? Ne nadarmo se říká, že některé věci mají zůstat v kabině, schované za zamčenými dveřmi. A jak by se na taková drsná slova svého nadřízeného tvářil sám Broš, pokud by byl ještě sám aktivním hráčem?
O to víc se však pro páteční zápas kabina spojila. Po zápase pak zůstaly dveře šatny dlouho zavřené. Obvykle to tak bývá po prohraných duelech. Tady se to stalo po výhře. Dobrých patnáct minut nikdo nevyšel. Bylo ticho. Žádná veselice, probíhala tam debata. Vsadím se, že se uvnitř týmu mezi hráči a trenéry řešila právě Brošova esej.
Důležité je vítězství, tři body. Padesát minut ale nebyl výkon Sparty na bůhvíjaké juchání. Unavené Karlovy Vary předvedly výkon, kterým by v pátek neporazili ani Sokolov. Tři střely v první třetině, celkem 15. Bída třená zmarem.
Další zkouška Sparty přijde v neděli na ledě Litvínova. Možná se ve zbytku sezony, která míří do klíčové části, ukáže, že Brošovo veřejné pranýřování bylo tím, co strádající soubor potřeboval. Pak by to byl geniální počin. Až další týdny ale napoví, na kterém konci škály mezi genialitou a průšvihem se skutek zastaví.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 52 | 170:125 | 101 |
| 2 |  | 52 | 153:117 | 99 |
| 3 |  | 52 | 178:116 | 98 |
| 4 |  | 52 | 147:125 | 93 |
| 5 |  | 52 | 149:133 | 88 |
| 6 |  | 52 | 127:136 | 85 |
| 7 |  | 52 | 142:131 | 83 |
| 8 |  | 52 | 128:118 | 82 |
| 9 |  | 52 | 143:144 | 77 |
| 10 |  | 52 | 140:140 | 76 |
| 11 |  | 52 | 128:147 | 71 |
| 12 |  | 52 | 125:155 | 53 |
| 13 |  | 52 | 116:174 | 50 |
| 14 |  | 52 | 102:187 | 36 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
