KOMENTÁŘ ONDŘEJE KUCHAŘE | Sil máme dost. Vyčerpání? Kdepak. Hráči Liberce zarytě odmítají, že by se jim ve finále sezony vyprazdňovala nádrž. Je to ale pravda, nebo jen logicky nemůžou nahlas přiznat, že už jim nějakou dobu bliká kontrolka hlásící nutnost doplnění zásobníku? Páteční čtvrté utkání přineslo jasnou odpověď.
Jak šel čas, zpod ledu se nořila jasná zpráva, pro Tygry jakkoli tvrdá: Dochází jim síly. Jsou pryč. Proto ve čtvrtém finále prohráli a v pondělí budou v Třinci odvracet zlatý mečbol.
„Na únavu není čas. Na konci utkání už často není sil na rozdávání, ale takhle to je,“ řekl před třetím zápasem Sportu obránce Ronald Knot, nejvytěžovanější hráč celého play off. Včera odehrál skoro 33 minut. Další dva beci byli na 27. Šest útočníků přelezlo hranici 20 minut. To je vskutku extrémní vytížení.
V prodloužení byl rozdíl markantní. Bilo do očí, že fyzicky jsou na tom líp Oceláři. Čtvrtý zlatý duel to rozhodlo.
Oba finalisté protáhli svá semifinále na sedm utkání, Liberec však hrál se Spartou třikrát prodloužení. Už tam zničený kádr teď trápí zranění a tresty. Nejdřív vypadl na jeden zápas Adam Musil, na dva pak kapitán Petr Jelínek. Jeden duel nedohrál Dávid Gríger, v pátek odstoupil lídr Michal Birner. Dlouhodobě mimo jsou Ladislav Šmíd a Tomáš Filippi.
V play off má jedenáct libereckých hráčů průměrný ice time přes 18 minut. V Třinci přelezla tuto cifru jen pětice borců. Trenér Tygrů Patrik Augusta hraje celé play off na tři útoky a pět obránců. Své top hráče extrémně přetěžuje. Čtvrtá lajna hraje obvykle kolem 3-4 minut, ve třetí části pak zpravidla jen leští zadkem lavici na střídačce.
Jenže co jiného libereckému kouči zbývá? Kádr má extrémně úzký. Vedení chtělo před lednovou trade deadline posílit. Nepovedlo se. Teď na to dojíždí.