Co dál s Vrbou? Ať už si pánové Paclík a Pelta sednou ke stolu
Na úvod nechť zazní, že trenér národního týmu se má vybírat docela jinak, než se k tomu schyluje v českém fotbale. Nejdřív se musí vědět, jaký fotbal mají tuzemské reprezentační výběry předvádět, pak se má hledat, kdo to zajistí.
Nejprve architekt, pak stavbyvedoucí, kterého navíc nevybere samotný předseda, ale vzejde z debaty s odborníky. Stávající způsob je nepochopitelný a je s podivem, že se tahle chyba opakuje – fotbal kvůli ní pravidelně přichází o stamiliony.
Ale protože to na Strahově takhle řešit nebudou, bohužel, pojďme se zamyslet nad reálným stavem a možnostmi, jak ho řešit. Situace vypadá takto:
Předseda Pelta vytváří skrze média tlak na Plzeň, aby pustila svého trenéra Vrbu k národnímu týmu. Podprahově vytváří dojem, že plzeňská neochota = zrada na českém fotbalu. Vždyť co je víc než národní tým, že.
Plzeň to silně cítí a reaguje. Reaguje velmi ostře, až agresivně. Nedáme, nepustíme, nikdy, není se o čem bavit. Na takový názor má bez sebemenších pochyb právo, jen by to chtělo krapet víc pochopení a vstřícnosti. Jednat se dá téměř o všem, o Vrbovi a nároďáku určitě.
Kdo je tedy viník? Nikdo. Ne všechny spory musí viníka mít. I když se obě strany dopouštějí lehčích přešlapů, jejich pozice jsou zcela pochopitelné. Pelta má v hlavě s velkým náskokem úspěšného trenéra Vrbu a hodlá si za tím jít. Jenže ještě naplno nepraštil do stolu, protože ví, že by to mělo záporný efekt.
Plzeň se tahá se Spartou o ligové vedení a reprezentuje český fotbal v Lize mistrů. Vyrušovat ji teď během podzimu, to by na atmosféře nepřidalo. Ještě by si předseda vyslechl, že to je on, kdo škodí fotbalu, protože ochromil nejúspěšnější klub. Takže raději v klidu, času má Pelta dost.
Plzeň kouče pustit nechce. O vzájemné sympatie jde taky, ale ještě víc samo sebou o peníze. Která firma uvolní manažera, který jí vydělává stamiliony? Rozumná žádná. Nakázat jí to naštěstí nejde. I kdyby sám Vrba k reprezentaci chtěl, což vlastně ani nevíme.
Dobré by ale bylo, kdyby si pánové Pelta a Paclík, plzeňský majitel, sedli konečně ke stolu. Třeba se u něj zjistí, že Viktorka vlastně natolik zatvrzelá není, že silná slova patří hlavně vlastním fanouškům. Přijatelné vysvětlení, proč oblíbený trenér nakonec mizí, se vždycky najde.
Pelta bude muset něco nabídnout. Je na to připraven, to je jeho hřiště. Umí to. Ani to ovšem není záruka, že Vrba přejde k národnímu týmu.
Ani to není průšvih. Přijde někdo jiný. Představa, že Vrba, nebo konec, je mylná. Trenéři tu jsou.
