Suárezovi trest určitě patří. Pro Liverpool je však příliš krutý
9 + 4. Je to moc, akorát, nebo málo? Otázka, na kterou máme každý svou odpověď – a kromě těch úplně vychýlených mohou být všechny správné. Záleží na povaze i kultuře, ve které jsme vyrůstali. Myslím, že Jihoameričané trest pro útočníka Luise Suáreze nepochopí.
Pokud mu tleskají, tak jenom proto, že nepocházejí z Uruguaye a rivalovi nepřejí. Pro ně je totiž fotbal aktivitou, v níž je povoleno skoro všechno. V rámci lítého boje se může sáhnout k lecčemu, přičemž platí, že po zápase je vše zapomenuto.
Nějaké kousnutí? Červená karta ano, ale pak neřešit. Evropané to, alespoň většinově, vidí přísněji. Kousanec je pro ně příliš barbarský, dehonestující čin, pro který hůř hledají pochopení. Navíc je prokazatelně úmyslný.
Já si, při všem pochopení pro jihoamerickou náturu, kterého jsem schopen, myslím, že trest je plus minus v pohodě. Pro Suáreze.
Ti, kdo nesouhlasí, se ptají – je kousnutí horší než zlomená noha? Může být. Rozhoduje úmysl. U Suáreze byl, navíc potřetí. Recidiva po právu přihoršuje. A pokud někdo úmyslně zlomí soupeři končetinu, ať dostane ještě víc. Není to ale argument pro pardon Suárezovi.
Líto je mi ale Liverpoolu. Pro něj je krutá představa, že za úlet někde na druhém konci světa přijde na čtyři měsíce o svého nejlepšího hráče.
P. S.: Že Suárez nemůže během svého trestu na stadion, je nesmyslné. Svůj přestupek udělal na hrací ploše, ne v hledišti. To je skoro až ponižující.
