Voras? Někde mezi Pastou a Krejčím. I já v Devils musel táhnout jiné kluky
Kuba Voráček se v minulém týdnu přehoupl přes hranici sedmi set bodů. To už je pěkná cifra… Pamatuju si, jak mi jednou říkal, že se chce dotáhnout co nejblíže mým číslům. Dotahuje se, dotahuje. A boduje pravidelně, zapisuje bod na zápas. Je vidět, že Voras si jede dál to svoje a že Philadelphia má kvalitní mančaft, který může myslet vysoko. Když ještě posílí v obraně a dodá týmu zkušenost se zápasy play off, může to být hodně zajímavé.
Jak říkám, sedm set bodů je pěkné číslo. Kuba je dlouholetou a výraznou součástí organizace, společně s Claudem Girouxem hráli jednu dobu první housle, patřili k nejlepším hráčům NHL. Ale protože se týmu nedařilo, v klubu udělali změny a sílu rozprostřeli po větší šířce kádru. Což se neukázalo jako špatné rozhodnutí. Dnes jsou Flyers velmi zajímavým mužstvem, s gólmanem, který má velký potenciál. A Vorase tam pořád vidím jako jednu z klíčových osobností.
Je typem silového hráče, který možná nevyniká ukrutnou fyzickou silou, zato ale ustojí všechny souboje. Je herní, vyniká výbornou přihrávkou. Spíš než střelcem je borcem, který vytvoří pro spoluhráče prostor, zásobuje je perfektní finální nahrávkou. Možná už je trochu ve škatulce nahrávače, ale vynikajícího nahrávače. Každý jsme nějaký, Pasta je vyloženě střelec, David Krejčí skvěle tvoří hru a Kuba je někde mezi nimi. Precizně pozná, kdy je pravá chvíle na pas do šance.
Je veřejným tajemstvím, že mezi Vorasem a koučem Vigneaultem nepanuje úplně jednoduchý vztah, trenér otevřeně tvrdí, že si Kuba musí svůj čas zasloužit. Úplně s ním soucítím, sám jsem si procházel něčím podobným. V
