Canucks zvedá i práce kouče v televizi. Hróňa musel uzpůsobit svou hru
Ačkoli Vancouver hraje na Západě a obvykle se zaměřuju spíš na bitvy ve Východní konferenci, Canucks patří mezi týmy, které mě hodně baví sledovat. Dívám se na něj poctivě, od prvního startu v sezoně předvádějí zajímavý a atraktivní hokej, s nímž se drží v absolutní špičce. Líbí se mi jejich vybalancované pojetí. Je za ním hodně vidět rukopis kouče Toccheta.
Rick jde profesně neustále nahoru, v mých očích mu hodně pomohla nedávná práce analytika v televizi. Abyste se uplatnil, musíte sledovat trendy a mít v merku všechny týmy NHL. Musel pravidelně sledovat hodně zápasů, zjišťovat pozitivní i negativní stránky všech celků, aby měl co nejlepší přehled. Podle mě do současného herního stylu Canucks aplikoval spoustu prvků a věcí, o nichž si ověřil, že v lize fungují. Tam či onam.
Základem Tocchetovy filozofie je disciplína, pracovitost a pokora. Zároveň však umí z hráčů vyždímat jejich potenciál a nechává je do značné míry hrát to, co jim jde nejlíp, v čem vynikají. Díky tomu u hráčů Canucks vidíme v zápasech jejich nejsilnější stránky.
Už nevím přesně kdo, ale v předsezonních predikcích na NHL network jsem narazil na názor jednoho z expertů, že Elias Pettersson bude mezi třemi nejlepšími v bodování. Zarazilo mě to, ale ukazuje se, že nešlo o střelu mimo. A vida, najednou máme tři hráče Canucks na prvních příčkách produktivity.
Patří tam i obránce Quinn Hughes, který hře dominuje stejně jako jeho brácha Jake u nás. To, že občas udělá chybu v defenzivě a padne z toho gól, se stane. Plusová stránka jeho výkonu je mnohem vyšší. A dost z toho profituje i Filip Hronek. Hraje v páru s jedním z nejlíp bodujících hráčů NHL, musí být rád. Hróňa měl dlouhou obodovanou sérii, před pár dny dal i parádní gól dělovkou. Znovu po souhře s Hughesem.
Někdo možná namítne, že s takovým plejerem se lehce hraje, ale s tímto názorem bych polemizoval. Musíte si
