Takže NHL se v sezoně 2012/13 začne pravděpodobně hrát jen virtuálně. Za sedm let, která uplynula od předchozí výluky, se stejnojmenná počítačová napodobenina změnila k nepoznání. Čím dál tím víc se blíží skutečnosti, propracovanost animací, grafiky a myšlení aktérů se neuvěřitelně zdokonala. Třeba není daleko doba, kdy trojrozměrný Claude Giroux, jehož má NHL 13 na obalu, vystoupí z monitoru, potřese si s vámi rukou a popřeje dobrý zápas…
Pokud jde o jednání kolem nové kolektivní smlouvy, tam se verze 2004/05 od letošní neliší skoro vůbec. Měsíce a týdny hašteření, pak mlčení, potom zase dohadování a neurčitých prohlášení v jazyce, že je někdy potřeba sáhnout po výkladovém slovníku, aby se dalo pochopit, co chtěl básník vlastně říct.
Odborový předák Donald Fehr, s vážně se tvářícími hvězdami v zádech, na pravoboku i levoboku odpaluje návrhy majitelů a shrnuje výhrady vůči požadavkům ligy. Hájí borce kolem, kteří si ho k tomu najali. Sami pracují velmi tvrdě, ale mají za to královsky zaplaceno. Teď jim ti, kdo je platí, chtějí utáhnout opasky.
„Na to nepřistoupíme,“ říkají sveřepé pohledy hráčů, kteří lákají diváky do hledišť a riskují vlastní zdraví. Soutěživost i tlak okolí jim nedovolí polevit. Ovšem zároveň nenesou žádná rizika podnikání. Své peníze dostanou, ať si vedou skvěle, nebo mizerně, když je vyprodáno nebo nepřijde nikdo.
Majitelé chtějí fungující NHL o 30 týmech, protože do ní vložili velké investice. Hráči zase stojí o práci a výdělky, které jim v těchto 30 týmech poskytují. Některé kluby však jsou finančně slabší. Potřebují pomoc, aby přežily.
Zejména bohatší vlastníci, z jejichž peněz se chudší celky dotují, chtějí výdaje ořezat a žádají, aby na sebe část závazků převzali taky hráči.
Od roku 2005 vzrostly zisky NHL zhruba o polovinu. Na jeho dělení nejsou obě strany schopny dohodnout, nejtěžší řež se vede o to, jaké procento z příjmů by měli dostat majitelé a kolik obdrží hráči.
Ale vlastníci nepožadují jen krácení platů, ale i další ústupky, například zrušení arbitráže, změnu délky smluv a podobně. Řečeno slovy Donalda Fehra, méně peněz, menší práva.
Už v roce 2004 odmítali hráči všechny nabídky ligy, přitom úplně šibeniční návrh platového stropu zněl na částku převyšující 50 miliónů dolarů. Nakonec kývli s 39 miliony.
I teď to je kdo s koho, čeká se, kdo víc vydrží. Jenže ani tahle bitva nebude mít vítěze. Někdo jen urve víc a druhý míň. Poražení budou fanoušci a taky jiní zaměstnanci klubů a hal, které v případě výluky zůstanou zavřené a oni přijdou o práci.
Před osmi lety NHL kvůli výluce ztratila celou sezónu. Diváci se pak vrátili, dokonce v ještě větším počtu. I proto Bettman může tvrdit, že má liga nejlepší příznivce na světě. Nikde však není psáno, že jejich oddanost je bezmezná. A že až se třeba soutěž rozběhne znovu, zase rychle zapomenou, co bylo.
Zatím jim to všechno musí taky připadat jako virtuální realita počítačové hry. Majitelé a hráči NHL spolu souhlasí v jediné věci. Shodují se, že se neshodnou. Všichni mají plno vzletných řečí, jak hledají způsoby k přemostění propasti, která je dělí.
Jenže jak napsal bývalý brankář Ken Dryden, aby se jim to povedlo, musejí naučit, jak se shodnout, že se shodnou.
Související články
