Kometa má napůl splněno, plzeňské tomahawky jsou zatím tupé
Strhující tempo, výborný hokej, přitom boj o každý coul ledu. Hlavně během prvního utkání taky občasné exploze emocí. Na ploše i v hledišti. První dva zápasy semifinále Plzně s Kometou přinesly přesně podívanou, jaká se očekávala. Brňané se vracejí ze západní fronty k odvetám za stavu 2:0 na zápasy, což se možná tolik nepředpokládalo. Ale pořád to nepřekvapuje jako třinecký trhák v sousední sérii na ledě Mountfieldu. A zcela to odpovídá tomu, co se odehrávalo na ledě.
Kometa prokázala hlavně v prvním utkání větší vůli, lepší připravenost, byla trpělivější, možná i pokornější. Na tenhle souboj se od začátku líp nastavila. Její hráči jsou natolik zkušení, že vědí, co je ve hře. Někteří jedinci v plzeňském dresu jako by si to začali uvědomovat až časem.
Indiány hnal v obou zápasech tlak domácího prostředí a jakási podvědomá povinnost uspět. Ani jednou však nedokázali i přes místy silný tlak jít do vedení, což se v téhle sérii ukazuje jako klíčové. Jakmile se domácí vycukali, jejich tomahawky jako by se ztupily, oheň vyhasl. Vzchopili se, až když pomalu začínalo být pozdě.
V sérii zatím plzeňský tým netáhnou osvědčené opory. K nejnebezpečnějším hráčům patřil mladík Matyáš Kantner, zato třeba nejproduktivnějšímu hráči základní části Milanu Gulašovi se dýchalo hodně těžko. Soupeř mu toho moc nedopřál. V úvodním duelu nulový, prosadil se až v závěru druhého utkání při přesilovce.
Obránce Petr Kadlec hraje svoje dvacáté play off a s dalším veteránem Ondřejem Kratěnou je v tomto směru rekordmanem duelu. V prvním utkání po jeho faulu při přesilovce domácích nařídili rozhodčí trestné střílení, které následně Alexandre Mallet zkušeně proměnil. Ve druhém se při úvodním gólu zapomněl snad někde na kafi, Moravčík pak zůstal vzadu na všechno sám, při třetím si ho vychutnal kličkou Martin Nečas.
Kometa má napůl splněno. Nedává moc gólů, ale bylo jich tolik, aby se po dvou střetnutích v Plzni ocitla v polovině vytoužené postupové pouti. Dovede potrestat chyby, skórovala za každé situace a na různé způsoby. Za rovnovážného stavu, v přesilovce, z penalty a nakonec i při vlastním oslabení. A hlavně, v pravý čas. A pak tu byl démon Marek Čiliak. Puky ho zatím trefují, jak mají, v pravý čas dovede vykouzlit zákrok, jímž celý mužstvo před sebou podrží a taky nakopne.
Do série skočil brněnský celek ve velké pohodě, podle potřeby dokázal měnit rytmus hry. Od uspávacího vytlačování soupeře daleko od vlastní branky, po jedovaté výpady, k nimž se odvážila při každé příležitosti, nebo když cítila, že může Plzeň zlomit a je potřeba zatnout dráp.
Na Kometě bylo znát, jak si od začátku jde tvrdě za svým. Dvě uloupená vítězství její sebevědomí ještě posílily. V Brně může být všechno jinak. Ale nic tomu nenasvědčuje. Aspoň podle toho, co se odehrálo ve dvou bitvách na divokém Západě. Plzeň musí výrazně přidat.
