Pavel Bárta
29. října 2021 • 17:19

Beachův bič je nemilosrdný, ale i my se ze skandálu v NHL můžeme poučit

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
3
TOP VIDEA
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
Dostál: Moc se mi líbí Kovář. Staňkovi pomohla Slavia, kdo ale jako trojka?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vítězem Stanley Cupu 2010 se nestali Chicago Blackhawks, nýbrž Kyle Beach. Přesně tak to určitě pár hodin stálo na anglické verzi Wikipedie, než tenhle pošklebek stáhli. Stan Bowman, syn největšího trenérského génia, ale hlavně architekt dynastie, jež získala během pěti sezon třikrát Stanley Cup, po dvaceti letech z Windy City odfoukl vichr vyvolaný otevřením jedenáct let starého případu sexuálního zneužívání.



Joel Quenneville, po otci generálního manažera Scottym Bowmanovi druhý nejúspěšnější trenér historie NHL, který Chicago tehdy koučoval a v poslední době začínal stoupat k podobným výšinám s Florida Panthers, už se může procházet leda tak po plážích v Miami Beach. Oba nesou následky dědictví z případu Kylea Beache, jehož během vrcholícího play off sexuálně zneužil člen trenérského štábu, on na to poukázal, ale v klubu nic nepodnikli a dál se soustředili na jediné – aby dosáhli konečného vítězství. Teď na to doplatili.

Beach v NHL nikdy nenastoupil, ač byl Chicagem draftován v prvním kole. Už tohle nebývá samo sebou. Vypráví se o něm, že nebyl zrovna vzorem píle a odhodlání. Určitě jo poznamenala ho odporná zkušenost a cejch flinka, který mohl dostat klidně i proto, že to nabonzoval. Coby hráč mimo sestavu Quennevillovi připadal bezvýznamný natolik, aby se jeho stížnostmi vůbec zabýval, viděl jen úspěch svůj a svého mužstva. Ani Beach dál nic nepodnikal. Měl strach, trápil se, bál se o kariéru. Ohradil se s velkým odstupem. A kariéry končí těm, jimž za dané situace, ale taky při kvůli jejich lhostejnosti a zaslepenosti úspěchem připadal takový problém bezvýznamný.

Po obviněních v kampani Mee Too se vytratil například skvělý americký herec Kevin Spacey. Stejně po propuknutí její hokejové obdoby zmizí ze scény vynikající trenér a úspěšný manažer. Naší optikou může pálení svatých obrázků vypadat přehnaně, třeba i pokrytecky. Vyvolává otázky, jak zvlášní je dnešní svět a kam to může zajít. Na druhou stranu, pokud se něco takového prokáže, postupuje se zcela důsledně a nemilosrdně. Ať je to ten, nebo ten, vyhoďme ho z kola ven. Padni, komu padni. Jde o dobré jméno a očištění všech. Tohle neznáme. Ale můžeme se poučit.

Mluví se o tom, jak je potřeba změnit české prostředí. Jenže když se prokáže, že král je nahý, začne se šířit, komu to asi slouží, zlehčovat, že se jedná o starou záležitost, která ani nestála za řeč. Proč se to vytahuje až teď, když už to nikoho nezajímá, že byli i horší a co o tom kdo dneska může vědět. Podstata jde přitom stranou. Když ale svého času vyplavala korupční kauza kolem Jaroslava Holíka, ukázalo se, že nahrávka rozhovoru, v němž se s agentem bavili o úplatku, byla schovaná v trezoru a hybatelé hokeje ji na trenéra vytáhli po letech až ve chvíli, kdy se ho coby neúprosného kritika poměrů potřebovali zbavit. Předtím to nechávali plavat, ačkoli o tom věděli, V tom je právě hlavní rozdíl mezi tím, jak se věci řeší za mořem a u nás. To je taky důvod, proč jsme pořád tam, kde jsme.

Vstoupit do diskuse
3
Články odjinud


Články odjinud