Česká nominace na MS? Všichni si (ne)jsou rovni. Rulíka čeká těžká volba
BLOG PAVLA BÁRTY | Ráno se probudí a podívá se na výsledky play off NHL. Vidí, že Pastrňák, Hronek nebo Nečas jsou postupu o něco blíž. Pro nás zase špatně, pomyslí si možná generální manažer národního týmu Petr Nedvěd. Připustil, že kdyby české hvězdy šly dál, dá se pro ně během mistrovství světa pošetřit jedno, dvě místa, kdyby vypadly ve druhém kole. Teď je však podstatnější, jaké těsto uhněte Radim Rulík se svým trenérským štábem na turnaji v Brně o posledním víkendu před šampionátem.
Říká se, jak by Kanada dokázala postavit klidně dva, tři rovnocenné týmy. Sestava pro Betano Hockey Games je tak naditá, že budí stejný dojem. Třicet osm jmen jen na ohlášeném seznamu hráčů, k nim se přidají další a možná ještě někoho sešle zámořské nebe. Nikdo prý nemá předem nic zaručeno. Každá z posil dostane dva zápasy a ať se předvede.
Všichni si jsou rovni a nikdo si není rovnější. Tyhle proklamace jsou spíš pobídkou pro další hráče, že mají naději, což je správně. Ale těžko věřit, že by se Radko Gudas trmácel až z Kalifornie a od svých čtyř dětí s vidinou, že má stejnou šanci hrát na domácím šampionátu jako při vší úctě třeba Libor Zábranský mladší nebo Jan Ščotka. Dojde k překvapením, jako vždycky. Ale výkon některého z borců NHL by musel být vážně malér, aby se do konečné nominace nevtěsnal.
Testování se týká hlavně mladších. David Špaček se už zapojil. Sahá po NHL, historii ze seniorských šampionátů má stejně nulovou jako Jiří Kulich, který pozvání nedostane. Ostřelovač dvakrát medailové dvacítky měl možná smůlu i v tom, že do konkurzu na týmového snajpra vstoupil Jakub Vrána. Nové šance se chopil zatím skvěle a v přípravě ukázal správný hlad.
Pro trenéra je sen mít na výběr tolik hráčů. Lepší, než když je to naopak. Praha láká, času na prověřování už moc nezbývá. Volba bude těžká. Vsadit na ty pravé ještě těžší.
