1/50
Český brankář Nick Malík v akci během zápasu proti Kanadě na MS do 20 let • ČTK / AP / Jason Franson
Český brankář Nick Malík v akci během zápasu proti Kanadě na MS do 20 let • ČTK / AP / Jason Franson
KOMENTÁŘ PAVLA HARTMANA | Svazový šéftrenér a trenér Filip Pešán bez servítků pojmenoval nejen příčiny neúspěchu dvacítky na mistrovství světa, ale i neutěšeného stavu českého hokeje. V globálu má pravdu. Nízká pracovní morálka, nedůslednost, pohodlnost, vyčůranost, obava z inovací a kupa dalších nešvarů způsobila, že světová konkurence je úplně někde jinde. Mimochodem se to dá vztáhnout na český sport obecně, který, až na pár výjimek, zaspal dobu.
Filip Pešán má být tedy nejen ideovým vůdcem progresivní hokejové revoluce, ale také příkladem pro všechny. V odbornosti, v zápalu, v sebevzdělávání, v pokoře a ve vytváření náročného prostředí v praxi, ne jen na papíře.
To poslední mu nejde.
Sám to na sebe práskl po šampionátu dvacítek hned dvakrát. Začněme druhým případem. Pešán se veřejně pustil do nadějného útočníka Michala Teplého.
„Je přece naprosto nemyslitelné, abych musel zvedat hlas na Michala Teplého, který byl coby junior pozván na sraz velkého národního týmu a já ho musel okřikovat kvůli jeho přístupu k tréninku. S Karlem Mlejnkem jsme uvažovali o jeho vyřazování z týmu. To jsou věci, které se na povrch moc nedostanou, ale ty velké týmy tohle vůbec neřeší,“ řekl kouč reprezentačního áčka a svazový šéftrenér.
Proč to nemusí řešit? Protože všichni už roky vědí, že kdyby profesionálně nepracovali, okamžitě by letěli. Proto na švindlování ani nepomyslí! Okrádali by sami sebe a to udělá jen hlupák.
Ale Teplý nebyl Pešánem nekompromisně vyřazen z reprezentace i z nominace na mistrovství světa dvacítek. Ten, který správně horuje pro náročnost, to neudělal. A ještě to záměrně tutlal. „Nechtěl jsem o tom bezprostředně hovořit, abych nerozhodil tým dvacítky před mistrovstvím světa a ponechal ho ve své bublině, v klidu,“ přiznal bezelstně.
Tímhle přístupem, doufejme, že nevědomě, podpořil české švejkování vedoucí k tomu, že mezinárodní expres je na míle daleko. Pokud by Teplého vyřadil z reprezentačních celků s tím, že talent se do nich může vrátit jedině s odpovídajícím přístupem a výkonností, dal by celému hnutí, a nejen hokejovému, jasný signál, že tentokrát je obroda myšlena vážně. Pak se nemusel divit Teplého výkonu na šampionátu. Tím, jak se zachoval, shodil sám sebe a cestu, kterou razí.
Teď k případu číslo jedna.
Bezprostředně po čtvrtfinálovém utkání s Kanadou poslal prostřednictvím Twitteru do kabiny českým mladíkům tento vzkaz: „Kluci, rvali jste se do posledních minut a odehráli jste s Kanadou dobrý zápas. Bohužel zklamání trvá. Chci popřát klukům ročník 2001 úspěchy v dospělém hokeji a těm mladším vzkázat, aby přenesli tuto unikátní zkušenost domů těm, kteří neví, jak vypadá světový mládežnický hokej.“
O pár dní později tentýž Pešán říká, že trenér dvacítek by musel být David Copperfield, aby s hráči, kteří ve všech aspektech zaostávají za USA, Kanadou, Ruskem, Finskem, Švédskem a možná už i dalšími zeměmi, vykouzlil medaili.
Pochvala za bojovnost opět nekoresponduje s nastolením náročnosti. Maximální nasazení od všech hráčů od první do závěrečné minuty a obětování se pro tým je v moderním profesionálním sportu povinnosti. Šéftrenér by měl hlavně chválit za kvalitu.
Pokud chce Filip Pešán, aby kluby následovaly jeho vize, které jsou bezesporu progresivní, stejně jako otevřené a přímé pojmenovávání nešvarů, musí sladit svá slova se svými činy. Je to on, kdo svým chováním nastavuje mantinely. Coby šéftrenér musí být komplexním vzorem pro ostatní. Pak nebude muset vymáhat pokroková opatření pokutami.
Což v principu platí pro celý český sport, ale i českou společnost.
Témata:
Česko, kluby, reprezentace, svaz, blog, trenér, junioři, dvacítka, komentář, mistrovství světa, MS do 20 let, sport, Pavel Hartman, národní tým, hokej, Filip Pešán, Michal Teplý, Sport na Heureka.cz
Související články
