Hra o Jalonena? Příklad, proč český sport nemůže dostihnout svět
Hra o Kariho Jalonena je tragikomickou fraškou, ale zároveň poskytuje modelový příklad, proč většina českých sportovních odvětví zaostává za světovou špičkou. Zrekapitulujme si to.
Českému hokeji ujel mezinárodní expres, a tak našel pomoc v zahraničí v podobě prověřeného odborníka. Ten před příchodem do Prahy dovedl týmy ke stříbru na mistrovství světa i k mistrovským titulům v různých ligách. Navíc přišel ze země určující mezinárodní trendy, což se potvrdilo ziskem zlata na poslední olympiádě. Čili – fundovaný profík a ne žvanil rozdávající moudra, aniž by prokázal, že je umí převést do praxe.
Do práce se vrhl okamžitě. Jezdil po českých zimácích, poctivě si analyzoval adepty reprezentace a jejich návyky. Současně si neskrblil vlastní know-how pro sebe, nýbrž ji otevřeně pouštěl do hnutí. Protože věděl, že pyramida se zlatým vrcholem nevyroste na zastaralých názorech a metodách, ale na fundované osvětě. Týmovost prokázal i tím, že sám přidal pomocnou ruku na šampionátu do dvaceti let.
Zkrátka pracoval tak, jak je ve zdravém prostředí naprosto normální. Nehlídal si záda, neintrikoval, nehrál levou, nezastrašoval, nevydíral, jen profesionálně a s vášní dělal práci, na kterou byl najatý.
Jenže netušil, že
