KOMENTÁŘ PAVLA HARTMANA | Když česká reprezentace neporazila doma Albánii (2,9 mil. obyvatel) a snesly se na její hru kritické názory, předseda FAČR Petr Fousek na to reagoval slovy o hraběcích radách pseudoexpertů. Fajn, má na svůj pohled právo. Co se stalo poté?
Jednadvacítka prohrála na Islandu (373 tisíc obyvatel). Ve třetí lize na Moravě se odehrála kopie Patákova sázkařského švindlu z třetí ligy v Čechách. A FAČR změnil losování domácího poháru ve frašku.
Upřímně - jinak to být nemohlo. Hmatatelné kroky předsedy, který byl zvolen kvůli radikálním reformám, totiž podporují prohlubování devastace.
Teď konkrétněji.
„Progresivní“ fotbalový boss nejprve zdlouhavě vybíral sportovního ředitele fotbalové asociace, což je nejdůležitější člověk ve fotbale. On mu (včetně reprezentace) má dát takový směr, aby byl sexy a co nejvíc konkurenceschopný v top mezinárodním měřítku. Fousek dotazy, proč neměl svého adepta na klíčový post předem připraveného a proč se výběrové řízení tak táhne, odpovídal, že jde o důležitou funkci a proto se musí vše důkladně zvážit.
V praxi tato důležitost vypadala tak, že Zdeněk Psotka vydržel v křesle sportovního ředitele o poznání kratší dobu, než ho FAČR pod vedením Fouska vybíral. Důvod Psotkovy rezignace? Beznaděj z toho, že nemohl prosadit sebemenší reformy a naopak musel kvůli nedostatku financí škrtat už i zavedené věci, které chtěl podržet a rozvinout. Čili – fiasko.
Se Sportovní radou FAČR to bylo podobně. Když Fousek slavnostně oznámil její ustanovení, tvrdil, že bude všechny sportovní záležitosti s ní konzultovat. Pak slibované konzultace vyšuměly do ztracena. A jak to dopadlo se Zdeňkem Psotkou, kterého Sportovní rada doporučila předsedovi a výkonnému výboru na pozici sportovního ředitele asociace, už víte.
Sportovní rada se známými jmény v čele s Vladimírem Šmicerem tedy funguje jen jako prášek na uklidnění fotbalové veřejnosti volající po opravdových změnách.
Proto mimo jiné dodnes nevíme, jakým fotbalem chce do Evropy a světa prorazit český národní tým. Nevíme, jestli hodlá sázet na vysoký presink, rychlou kombinaci, anebo hru z bloku a kontry. A tak se hraje stylem – nějak to dopadne. A trenérské obsazení na lavičce tomu odpovídá. Zkrátka amatérismus, kterého naposledy v Edenu využil 65. tým světového žebříčku.
Jednadvacítka? Totéž. Její neúspěšné vystoupení na závěrečném turnaji EURO, které korunovala prohra s Izraelem (9,3 mil. obyvatel) Fouskův FAČR ponechal bez hloubkové expertizy a spokojil se s konstatováním, že k postupu chyběl kousek. Takže tu je porážka na Islandu, jehož mladíci předvedli modernější fotbal.
A jsme u losovací taškařice domácího Mol Cupu. Režíroval ji Martin Drobný, muž mnoha funkcí, ale hlavně člověk spojený s érou Romana Berbra. Reformní předseda a jeho spolupracovníci to dopustí. Stejně jako dopustili, že provařený rozhodčí Paták mohl opět pískat. A je lhostejné, že jen třetí ligu.
Fousek a spol. byli zvoleni proto, aby očistili českou kopanou od Berbrovců, nedůvěryhodné prostředí měnili v důvěryhodné a poskytli tuzemskému fotbalu profesionální a odborné řízení. Zatím si však počínají jako ryzí amatéři.
Ale komu není rady (i té hraběcí), tomu není pomoci.
P. S. Zástupci firmy MOL by přesto mohli šéfovi firmy FAČR v jeho i ve vlastním zájmu přece jen trochu poradit. I když negativní reklama je taky reklama.
Témata:
komentář, sport, Pavel Hartman, Česko, fotbal, Island, Fotbalová asociace České republiky, Albánie, Zdeněk Psotka, Petr Fousek, rada, MOL Cup, MOL, Sport na Heureka.cz
Související články
