Nebyla to porážka "jen" po špatném výkonu české reprezentace. Rusko prožilo úžasný start, kterého dosáhlo po kvalitních/smrtících brejcích. Češi na ně nebyli připravení. Stejně tak propadli ve středu pole.
Michal Bílek svůj jediný otazník v sestavě (4–2–3–1) vyřešil tak, že vrátil Michala Kadlece na levou stranu obrany a na stopera vyslal Romana Hubníka.
Rusko nastoupilo v očekávaném složení a rozestavení 4–3–3, které ovlivňovala hra krajních obránců, zejména pak Žirkova. Rusové byli po celý zápas lepší. Lépe organizovaní v defenzivě, rychlí při protiútocích a také kreativnější.
Úvod utkání ale patřil Čechům, kteří chtěli hrát vyrovnanou partii. Tlačit se do ofenzivy v co největším počtu. Kombinovat na jeden/dva doteky. V úvodních dvanácti minutách v podstatě drželi míč převážně na svých kopačkách, hráli v dobrém tempu, byli aktivní, přerušovali soupeřovu rozehrávku a k ničemu ho nepustili.
Nebo spíš – Rusové pouze vyčkávali, než úvodní tlak Čechů ustane. Teprve pak to spustili. Jedna šance, druhá a gól.
Byla to bitva o střed pole, kde Češi v prvním poločase propadli. A která prakticky rozhodla. Zatímco Denisov hrál velmi disciplinovaně, strážil Rosického a ještě do toho zahajoval akce Ruska přesnými pasy (jen Širokovovi přihrál úspěšně 20x), Bílkův tým byl tak trochu "rozlítaný", což mu při rychlých brejcích Rusů způsobovalo obrovské problémy.
V první půli se Jiráček často vysouval pod Baroše, čímž vlastně docházelo ke změně formace z 4–2–3–1 na 4–1–4–1. Kdo si nevšiml, poodhalila to grafika UEFA.
Vzadu jakožto štítový záložník zůstával osamocen Jaroslav Plašil, kolem kterého vznikalo až příliš volného prostoru pro ruské střední záložníky. Denisov měl najednou plno možností, kam balony posílat. Zyrjanov nebo Širokov – ti byli neustále volní.
Češi nebyli po taktické stránce na rychlé ruské brejky dobře připraveni. Nedokázali se ani včas na jednotlivých postech zastupovat. A protože stopeři při ruském protiútoku často s obavami couvali hluboko dozadu, vznikala navíc mezi obrannou a záložní řadou velká mezera, kde Rusové mohli kombinovat a rozvíjet útočné akce.
Český "nároďák" měl rovněž problémy po stranách. Bílkův tým neuměl včas zalepit díru ani po vysunutí krajních beků Kadlece a Gebre Selassieho. Namísto toho se zde otevíraly další prostory pro ruské brejky. Toho využívali nebezpeční křídelní hráči Dzagojev a Aršavin (popř. Žirkov).
Bílek se pokusil posílit střed pole nasazením Hübschmana, jenž vystřídal nevýrazného Rezka. To se víceméně povedlo. Dlouho se Rusové středem nedokázali prosadit. Alespoň ne tak snadno jako před přestávkou. Logický tah ukázal, že by byl ještě logičtější, pokud by Hübschman nastoupil od první minuty. Ale tím, že trenér Bílek defenzivnějšího Hübschmana nepostavil, podcenil spolupráci tří středních ruských záložníků, kteří by díky společnému angažmá v Zenitu Petrohrad mohli spolu hrát snad i poslepu.
Rusové se ovšem české změně dokázali včas přizpůsobit. Hrozba z vyrovnání je donutila využívat ještě více křídelní pozice. A český tým měl opět problémy. Proč? Protože v době, kdy ztratil míč, hrál i nadále naivně. Se špatně organizovanou defenzivou, která začínala už od záložní řady, nemohl Bílkův mančaft v pátek večer uspět.
|
|
Rusko 1-0
Češi lacině přišli o balon po špatné rozehrávce uprostřed hřiště, při pokusu zastavit Dzagojeva se ke všemu smolně srazili Plašil s Hubníkem. Záhy si Češi nepohlídali levou stranu a následně umožnili Keržakovovi hlavičkovat. Taky si všimněte, kolik českých a ruských hráčů je ve vápně při gólové střele Dzagojeva. Proč nesprintovalo směrem dozadu více českých hráčů, je otázka.
Rusko 2-0
Znovu propadla levá strana obrany, kde chyběl Michal Kadlec a kudy si zaběhl Dzagojev. Gólman Petr Čech byl v tomto případě bez šance.
Rusko 3-1
Až moc českých fotbalistů operovalo na jednom prostoru, a pouze jeden hráč (Hubník) zůstal u Dzagojeva, který propálil Čecha.
Rusko 4-1
Zde si Pavljučenko doslova pohrál s Hubníkem, který vůbec nevěděl, jak na něj. Ruský útočník měl dost času si balon připravit pro střelu a přidat čtvrtý gól.
