Češi, zbláznili jste se? Potřebujete nejen fanoušky, ale i pokoru a nového kapitána
BLOG MICHALA KVASNICI | Fanatismus Česko tady za extrémně krátkou dobu a bez něčí podpory z bodu nula vytvořili komunitu podporující emočně mrtvou organizaci, jakou pro spoustu lidí fotbalová reprezentace je. Nejen hromadné pochody na loňském i letošním EURO byly top. Po podzimních zápasech se San Marinem, Faerskými ostrovy nebo Saúdskou Arábií si členové fanouškovského kotle v Olomouci dovolili vyjádřit nespokojenost pokřikem „Bojujte za Česko!“. Reakce hráčů? Bez špetky pokory, zato s notnou dávkou arogance. Ukázalo se, že tým potřebuje nejen nového kouče, ale i kapitána.
Když už se konečně zdálo, že přístup českých reprezentantů je na rozdíl od minulých utkání stoprocentní, což bylo koneckonců v posledních dnech hlavním tématem interních pohovorů hráčů se členy realizačního týmu na hotelích, přišel zkrat. Jinak se odmítnutí účasti na závěrečné děkovačce s fanoušky po výhře 6:0 nad Gibraltarem nazvat nedá.
A nezáleží na tom, zda šlo o předzápasové týmové rozhodnutí, navázané na avizovanou kritiku ze strany kotle, či až průběh a samotný pokřik. Ten mimochodem zněl: „Bojujte za Česko!“. Nic vulgárního, nic osobního, nic za hranou. V jiných zemích by frajeři museli svléknout dresy, v Olomouci mohli v klidu po duelu na pivo.
Přesto za kotlem na jižní tribuně dokráčel pouze kapitán Tomáš Souček a Vladimír Coufal. A to ještě stylem, který fanoušky víc dráždil, než uklidnil. Jako by z donucení a po krátké poradě, že by teda bylo záhodno, aby aspoň duo nejzkušenějších dorazilo vyslechnout si postoj příznivců. Přitom zrovna Coufal může být rád, že byl trenérem Ivanem Haškem vrácen po eskapádě v Belmondu do kádru.
