Pokusili se vysunout obranu a český tým přečíslit. Po individuální chybě Murawského ale přišel smrtící protiútok po ose Hübschman–Baroš–Jiráček a míč v síti Polska. Klíčový moment zápasu rozhodl o tom, že si národní tým České republiky zahraje o postup do semifinále EURO 2012.
Trenéru Michalu Bílkovi nejvíce zamotalo hlavu zranění Tomáše Rosického. Byl to v podstatě jediný otazník v sestavě, který musel před zápasem s Polskem řešit. K jiným změnám se po vítězném zápase s Řeckem logicky neodhodlal. Ačkoliv měl na výběr mnoho různých alternativ, zvolil tu, které věřil od začátku: Tomáše Rosického nahradil Daniel Kolář. Češi znovu nastoupili v rozestavení 4–2–3–1, byť s odlišnými a defenzivnějšími úkoly než v předchozích duelech.
Poláci si v sestavě (4–3–3) nepřipravili žádné překvápko. Znovu se zaměřili na útočení po pravé straně a znovu byli nebezpeční. Už v šesté minutě u pravé lajny rozběhli třetí (!) atak. Nabuzení domácí fotbalisté se v úvodu utkání neustále hnali vpřed. Český tým zatlačili před jejich branku, a v první čtvrthodince hry vyslali 6 nebezpečných střel. Závar ale svěřenci Michala Bílka – i se štěstím – ustáli. Koncovka v podání Poláků byla mizerná.
S každou akcí se tlak Polska zvyšoval. Češi byli kolikrát donuceni nekonstruktivně rozehrát a míč pouze odpálit „hlavně pryč“, byly to zkrátka takové odkopy z nouze. K nakopávaným balonům se ale uchýlili i v době, kdy nebyli pod tlakem. Jakoby nevěděli, co s míčem. Spoustu jich poztráceli. Bylo to dané i tím, že se doplňovali v nesprávných prostorech. Poláci se snadno dostávali k míči a v prvních dvaceti minutách kontrolovali hru. Navíc byli běhaví, což vzhledem k druhé půli zní až neuvěřitelně.
Hra se zklidnila po půlhodině. Češi se snažili hlavně držet míč, což v tu chvíli bylo důležitější, než se za každou cenu hnát do útoku. Kvůli tomu bylo šancí pramálo. V záloze chyběla špetka kreativity (Daniel Kolář se nedostával do hry) a když si Milan Baroš skvěle naběhl za obranu, chyběl mu k zakončení krůček.
Postupem času dokázali Češi svého soupeře unavit. Vepředu již nebyl tak nebezpečný. Protiútoky podnikal ve 3-4 lidech, přičemž na finální přihrávku čekal ve vápně jediný hráč – a to Lewandowski. Navíc hořela polská obrana, zejména její pravá strana, kde operoval aktivní Václav Pilař za podpory Davida Limberského. Pilař byl bez pochyby jedním z nejlepších hráčů na ploše. Dostával se do zakončení, kombinoval. Zviditelnil se i bojovností a získanými balony. Ve snaze nepolevil ani po přestávce a neustále zaměstnával pravou stranu polské obrany, kde měl s vysouváním se Piszczeka dostatek prostoru.
Druhý poločas český národní tým již zcela ovládl. Nervozita byla definitivně pryč, Češi se přestali bát. A Poláky již nepustili do žádné větší šance. Ti byli najednou ze hry. Se zvyšujícím se tlakem zápas vyhrát a očividným úbytkem fyzickým sil nedokázali obranný val Čechů prorazit. V podstatě se neuměli s míčem probojovat ani do útočné třetiny. Kazili rozehrávku, nebyli aktivní. Snad kromě šance z úplně samotného závěru zápasu, kdy Kadlec před brankou odhlavičkoval míč do bezpečí. Naopak Češi si vypracovali po přestávce 6 střel (3 na branku, 1 gólovou). A to ještě rozhodčí neuznali Milanu Barošovi gól, který měl platit
Česko 1-0
Branka české reprezentace padla po snaze Poláků vysunout svůj blok co nejvýš a soupeře přečíslit. Myšlenka to byla skvělá. Pokud by domácímu týmu rozehrávka vyšla, hrozilo by české svatyni vážné ohrožení. Jenže místo toho na začátku celé akce fatálně chyboval Murawski, o míč přišel laxně provedenou přihrávkou.
Tu díky skvělému čtení hry vypíchl Hübschman a po pár krocích našel Baroše. Český útočník při vedení míče na sebe navázal dva polské hráče a uvolnil cestu nabíhajícímu Jiráčkovi, jehož náběh polský tým zcela ignoroval. Neúnavný záložník, jenž sprintoval do zakončení z vlastní poloviny, v šestnáctce soupeře zasekl míč a vypálil. Pochválit je třeba i Hübschmana, který po přihrávce Barošovi nezůstal na polovině stát a svým náběhem zaměstnal druhého stopera.
Daniel Kolář
Ve druhé půli, ve které Češi jasně dominovali, se do hry zapojoval zřídka. Nebyl vidět. Zápas rozhodně nepatřil z jeho strany k nejpovedenějším. Převážně kombinoval jen na vlastní polovině. V útočné třetině rozdal spoluhráčům jen 8 přihrávek (z celkových 34), což je na „roli Rosického“ málo. Do zakončení se dostal pouze jednou, střílel mimo branku.
Robert Lewandowski
Když to šlo, snažili se ho Češi zdvojovat. Tím ho odřízli od zbytku týmu. Polský útočník doplatil i na špatné doplňování svých spoluhráčů. Kolikrát čekal na centr jako jediný ve vápně mezi čtyřmi českými bránícími fotbalisty. Žádný povedený nepřišel. Střel měl celkem dvě: jednu na branku, jednu mimo. Nebezpečný zabiják z Dortmundu byl úspěšně ubráněn.
Koncovka
Petr Jiráček: 1 střela (1 branku, 1 gól)
Jakub Blaszczykowski: 2 střely (2 na branku)
Václav Pilař: 3 střely (1 na branku)
Milan Baroš: 2 střely (1 na branku)
Tomáš Sivok: 2 střely (1 na branku)
Přihrávky
Tomáš Hübschman: 79 (66 úspěšných)
Michal Kadlec: 63 (57 úspěšných)
Tomáš Sivok: 57 (51 úspěšných)
David Limberský: 43 (38 úspěšných)
Theodor Gebre Selassie: 43 (38 úspěšných)
Přihrávky v útočné třetině
Jakub Blaszczykowski: 15 (13 úspěšných)
Jaroslav Plašil: 15 (10 úspěšných)
Ludovic Obraniak: 13 (10 úspěšných)
Petr Jiráček: 14 (9 úspěšných)
Václav Pilař: 10 (9 úspěšných)
Hráči, kteří svou přihrávkou připravili šanci
Milan Baroš: 1 (1 gól)
Jaroslav Plašil: 5
Jakub Blaszczykowski: 2
