Sparta je bez titulu a Ligy mistrů. Ale trenér Lavička musí pokračovat
Fotbalová Sparta opět nezvládla závěr ligy a na 99% nezíská mistrovský titul potřetí v řadě. Ten připadne rivalovi z Plzně. Letenští ke všemu přijdou o šanci probojovat se do Ligy mistrů, která je – dalo by se říct – každým rokem pro Spartu životně důležitá. Přesto by klub neměl ustupovat z cesty, po které se vydal. Současný tým zaznamenal znatelný progres a nachází se v úplně jiné dimenzi, než dřívější mužstvo pod nadvládou Jozefa Chovance.
V českém fotbale není mnoho takových lidí. Vítězslav Lavička je gentleman. Slušný člověk. Hodný. Proto nikoho nemohlo překvapit, když po vyřazení z poháru na sebe vzal veškerou zodpovědnost. A víceméně nabídl svůj krk.
Ale už jen to pomyšlení některých jedinců na změnu na trenérském postu postrádá jakýkoliv smysl. Rozum. Až Lavičkův konec by byla teprve skutečná porážka Sparty.
Ano, sezona bez trofeje je pro českého giganta s největším rozpočtem jasný neúspěch. Bez těch se ale na náročné cestě za světlými zítřky neobejdete. Asi to bude znít jako klišé, ale ani Sir Alex Ferguson v prvních pěti letech nebyl v Manchesteru United úspěšný. To je fakt.
Letenští se vydali správným směrem. Pod Lavičkou zaznamenali progres. Mají potenciál. To Chovancova Sparta nedokázala za celé tři roky. Samozřejmě, že vyhrála titul, ale neměla perspektivu. Po úspěchu přišel pád. Někdejšímu GSM se povedlo snad jen to, když vyštípal ze Sparty právě Vítězslava Lavičku. V současnosti se však žádného zákeřného "spoluhráče" obávat nemusí.
Změny ano, ale v kádru
Značným zklamáním jsou výkony zkušeného Jiřího Jarošíka, kterého na jaře zastínili Mario Holek a Roman Polom. Jenže první se zranil a druhý neměl takovou důvěru trenérů jako Jarošík. Přitom bývalý hráč Chelsea či CSKA Moskva kupí jednu chybu za druhou. Nestíhá. Má špatný odhad. Podílel se na zaváháních v posledních utkáních, šťastný zápas neodehrál ani včera v Brně.
Dalším faktorem je, že Spartě chybí tvůrce hry. Špílmachr ve středu hřiště. Záložník, který neomylně rozdává svým spoluhráčům jednu přihrávku za druhou. Tím měl být Marek Matějovský. Ale ať se na mě nezlobí, tahounem, o kterém je řeč, nikdy nebyl a už nejspíš ani nebude.
Ke všemu se ve svých letech neumí vypořádat s tlakem. Jakmile jde do tuhého, ruku v ruce jeho výkony klesají. Naopak, když se Spartě začne dařit a Matějovský je pár zápasů vidět, okamžitě to využívá k ostrým, nepromyšleným a vysmívajícím se prohlášením proti jeho kritikům. Toho by se kapitán Sparty měl vyvarovat.
V neposlední řadě je ale potřeba se ptát: co na to Daniel Křetínský? Přistoupí k dalším investicím? Je vůbec ještě schopný a má chuť financovat ztrátový projekt? Protože bez Ligy mistrů se Sparta se současnými výdaji v černých číslech neocitne.
A trpělivost Křetínského není bezedná.
