Škoda ztrácí ve Slavii pozici lídra. Je jeho propad trvalým jevem?
Uhranul český fotbal, vydobyl si vlastní portrét v Edenu vedle největších legend. Ale ani pohádka Milana Škody se neobejde bez konce. Půjde jen o to, jak moc se ho podaří oddálit. Pro slávisty je to citlivé téma, hodně nepříjemné. Ovšem blíží se doba, kdy jednatřicetiletý útočník o výsadní postavení přijde. Anebo hůř – už nastala.
Jak vnímáme Milana Škodu? Silový útočník, který vyhrává spoustu soubojů. Umí získat nespočet balonů ve vzduchu. Umí je následně podržet nebo posunout ke spoluhráčům. Na tomhle jeho hra stojí. V předchozích ročnících díky ní vynikal a Slavia z ní těžila. Jenže teď už to neplatí. Ne zcela, vycházíme-li z reálných čísel, nikoliv ze subjektivních pocitů.
Detailní statistiky ze Škodových posledních tří ligových duelů odhalí, že v těchto atributech významně strádá. Souboje? Proti Zlínu 42 procent úspěšnost, se Spartou 35 procent, v Olomouci 31 procent. A nijak slavné to nebylo ani ve vzduchu: 44 procent, 39 procent a 13 procent (proti Sigmě vyhrál jedinou hlavičku z osmi).
Že to nic neznamená, pokud neztratí orientaci v pokutovém území? Škoda totiž oficiálně vstřelil dvě branky, v derby se paradoxně prosadil hlavou. Akorát že všechno ostatní vás dřív nebo později doběhne. A jestliže má Slavia ambici v blízké budoucnosti proklouznout do Ligy mistrů, tyto nedostatky by se v milionářské soutěži projevily o to víc.
Může za ztrátu formy věk?
Můžeme spekulovat, proč šel zkušený sniper soubojově takhle dolů. Přibývající věk? Zranění? Těžko odhadnete, jak dlouho a moc trápí Škodu poranění zad. Letos nebyl snad jediný zápas, ve kterém by se bolestí nechytil za bedra. Asi to nebude krátkodobý problém…
Další spočívá v tom, že slávisté se už tak snadno nedostanou k přímočarému fotbalu jako v minulé sezoně. Dlouhý balon, vyhraný souboj, v rychlosti dopředu – to je pryč. Teď poznává druhou stranu mince, kdy je potřeba hrát do organizované či hůř zvládnuté zavřené obrany.
I tady Škoda začíná významně ztrácet, snaží-li se přizpůsobit odlišnému stylu měnícím se s přítomností Miroslava Stocha či Dannyho. V jejich podání jsou přízemní kombinace doslova nutností, navíc i takoví technici potřebují k sobě někoho, kdo útočnou akci, jak se říká, nezazdí, ale posune dál nebo vymyslí něco extra.
Upřímně, Škodovi tento způsob nesvědčí. Což lze vyčíst z dalších čísel – například útočné přihrávky nabírající směr k soupeřově brance. Kromě derby (úspěšnost 73 procent) zklamal v tomto směru jak ve Zlíně (29 procent), tak v Olomouci (35 procent). Je to sice jen jeden dílek, ale když se takových sejde vícero, vznikne skládačka celkového důvodu, proč „sešívaní“ ještě nevyhráli venku.
