Dva týdny zpátky byste při úvahách na téma, jak má extraliga natřískaný program až do úterý, zatímco v ten den většina hokejového olympijského týmu nabrala směr Jižní Korea, volili asi hodně expresivní výrazy. Vždyť i KHL na konci ledna zastavila svoji velkou ligu jenom proto, aby ruský nároďák měl ideální podmínky pro přípravu. Jenže taky to může být výhoda.
Předně, extraliga není zdaleka jediná, kdo z olympiády neudělal věc národního zájmu. Stejně jako Martine Erat a spol. hráli svoji soutěž v úterý i Fini, v sobotu byli v práci Švédi. Není to tak, že Češi zase jako jediní něco zazdili.
Riziko tam bylo velké jasně. Josef Jandač také minulé pondělí s hořkým úsměvem poznamenal, že ještě nikdy nezažil, aby všichni hráči, které napíše na svůj seznam, opravdu dorazili na sraz. Měl logické obavy, že se stane blbá náhoda, Michal Vondrka vjede do rýhy, Petra Koukala sejme puk při blokování střely, Martina Erata někdo namázne na mantinel a v mobilu mu pípne zpráva o tom, že hráč XY vzkazuje, jak to bohužel nejde. Tohle se stává. Pro hokejistu je to vždycky osobní tragédie, pro trenéra malér a díra v plánech.
Nic takového se ale nepřihodilo.
Takže můžete všechno otočit i na druhou stranu. Zatímco celý ruský nároďák hrál doma modelové zápasy, kde šlo hlavně o to, aby se nikdo nezranil a novináři pak do reprezentace šťourali, jestli náhodou neměl jen na akci Spartak Moskva, který s velkou sbornou prohrál jenom 1:2, česká parta měla klid. Jednak proto, že přiletěl Jaromír Jágr , takže nikdo ani moc nerozebíral, kdo bude první centr a kdo začne chodit na přesilovky. Pak i kvůli tomu, že třetina týmu hrála extraligu. A na hry odjedou Erat, Vondrka, Koukal a další fit. Plus v tempu. To vlastně není úplně tak špatná zpráva.
Nemusíte nahazovat motory. Část týmu má hokejovou horečku, je zvyklá hrát obden.
Český trenér taky mohl s vydechnutím zaklapnout desky se jmény náhradníků. Dostal, co chtěl. Vybral jména, která mu k sobě mají v jeho ideálních představách pasovat a hrát ten nejlepší hokej. Jinými slovy, všechno mu zahrálo do karet tak, jak si 15. ledna naplánoval. Prostě ideální stav. Luxus, který před žádnou dosavadní akcí Josef Jandač neměl.
Před Světovým pohárem, kdy měl taky všechno nalajnované, mu vypadli David Krejčí, Tomáš Hertl a Radko Gudas . Všechno klíčové figury. Před posledním světovým šampionátem byl zase ze hry Petr Holík, který měl životní formu a ideálně pasoval do prvního útoku k Jakubu Voráčkovi. První centr se pak celou dobu hledal a nenašel. Je dobře, že národní tým nezasáhla vlna zranění, nesejmula ho epidemie chřipky, každý hráč hlásí chuť se rvát o medaili. Tohle je zkrátka trenérský ráj.
Jasně, mezi veřejností mohou dál bublat dohady, jestli v letadle neměli sedět Martin Nečas, Martin Růžička nebo třeba Jakub Klepiš . Jandač má ale v hlavě jiný model, jako třeba Ivan Hlinka před 20 lety, když z plánů nečekaně škrtl střelce Viktora Ujčíka a nechtěl talentované Patrika Eliáše s Petrem Sýkorou.
Přichází čas vybalit v Asii noty a hrát podle nich. První koncert bude příští čtvrtek.
Olympijská vesnice? Na pokoji je nás pět, z toho čtyři chrápou, směje se Jandač
Video se připravuje ...
Témata:
reprezentace, blog, Pchjongčchang, sport, hokej, Pavel Ryšavý, Josef Jandač, ZOH 2018 Korea, Hokej na Heureka.cz
