Pardubický binec má jediného viníka: Salfický svoji roli nezvládl
Čím dál častěji se mi poslední dobou vybavuje scéna, kdy do pardubické kabiny nastoupil v lednu 2015 Miloš Říha. Měl zachránit sezonu, dostat se s týmem do play off. Ptal jsem se ho, jak je připraven na to, že jeho šéfem bude Dušan Salfický, tehdy sportovní manažer. Usmál se. A řekl, že by ho měl radši na ledě jako trenéra gólmanů. Tady viděl jeho přínos větší. Měl pravdu.
Salfický byl dobrý brankář, v play off 2012 se ukázal i jako skvělý psycholog, když už na konci kariéry pomáhal v roli dvojky Martinu Růžičkovi. Mladší parťák dostával laciné góly, on mu dokázal uklidnit hlavu. Pomohl mu srovnat se, Pardubice tehdy vyhrály titul.
Jenže Salfický mířil jinam.
Mohl mít skvělou kariéru jako trenér gólmanů, tohle evidentně byla oblast, které rozumí, mohl v ní být třeba špičkou. Místo toho se stal špatným a nedůsledným funkcionářem.
Už jeho první mise v Pardubicích, kdy se nechal vmanévrovat do pozice sportovního manažera bez větších pravomocí, měla být varováním. Ani nepípl, neozval se, poslušně plnil roli toho, kdo bude přes svoji popularitu uklidňovat davy. Zodpovědnosti se pak vyhnul.
Dostal druhou šanci a řídí celý klub. Mluví o práci srdíčkem. Jenže v téhle funkci je klíčová rozhodnost a pevné postoje. Ty, bohužel pro Pardubice, nemá. Proto je v klubu takový binec.
Zodpovědnost za přestupovou politiku hází na bývalého sportovního manažera Pavla Marka. Neměl ho ale on kontrolovat?
Klub má z ostudy kabát po kokainové kauze Petra Čáslavy, Adam Svoboda, pro změnu alkoholový hříšník, ještě v úterý trénoval mládež.
Salfický svoji roli nezvládl. Musí dojet sezonu, zkusit napravit, co navařil. A pak skončit. Ať všechno dopadne jakkoliv.
