V Hradci měli pocit, že vědí kudy. A pak začalo play off
Věřil, že by mohl být prvním týmem po dvou letech, který ukončí Kometě sezonu dřív než před oslavou titulu. Proč ne, Hradec ji porazil sedmkrát v řadě v základní části, získal pocit, že ví kudy. Pravda, přes aktivní hru a velký pohyb cesta vést může, brněnská parta nejsou dostihoví koně. Ale ve dvou domácích zápasech Mountfield totálně selhal v hlavě, tam, kde se cítil být silný.
Play off je i o silných slovech, někdy se pár jedovatých poznámek může dostat do hlavy a vyvrtat tam díru. Hradec to zkusil. Chtěl staré pardály Němce, Erata, Michálka vyprovokovat. Zůstalo ale jen u řečí. Nebyl důvod, aby se „staří páni“ nechali vyjančit. Ani sekundu neprohrávali, všem hradeckým pokusům o jejich vyprovokování se mohli usmívat. Proč? Stačí jedno slovo. Kvalita. Hradec sice sympaticky létá, střílí a snaží se. Ale kvalitu zakončení má úplně jinou než soupeř.
Cítíte, jak je Kometa v klidu. Vlastně ji ani tak moc netrápí, že se rychlejší útočníci Hradce prohánějí její ofenzivní zónou. V drtivé většině případů se totiž rozmlátí o zeď, na které je modrou barvou napsáno: Tady vládne Marek Čiliak. Mountfield má v sérii víc ze hry, má střely, má tlak. Nemá góly. Zásadní situace daleko lépe zvládá Kometa.
Klíčová chvíle zápasu se označuje slovem momentum. V obou dvou zápasech čtvrtfinále bylo stejné. Hradec neproměnil pár svých dobrých příležitostí, Kometa se pak z tlaku vymanila gólem, na který se nenadřela. A viděli jste, jak pak najednou Mountfieldu docházela šťáva. Snaha ne, jen jakoby mizela víra ve vlastní schopnosti. Najednou vám jeho hra připomínala pytel s velkou dírou, kterým chcete chytat vítr.
Dvojnásobný mistr teď uštědřil snaživému Hradci dvě školení z účelného hokeje a herního sebevědomí. Ukrutně si věřil, že vyhraje a dokázal to. Dvakrát. Termín jako vítězná aura Komety je hodně imaginární věc. Nepopíšete ho úplně jednoduše přes čísla. Tady jde spíš o pocit. A ten vám říká, že v Hradci budou muset spapat ještě dost litrů polívčičky, než se stanou pro Kometu soupeřem i v play off. V základní části ji porazili sedmkrát po sobě. Teď by byl zázrak, kdyby to dokázali čtyřikrát z maximálně pěti zápasů. Čas Mountfieldu, zdá se, ještě nepřišel. A ten brněnský může trvat dál.
