Jednomu je 36 let, druhý je ještě o rok starší. Tomáš Plekanec podepsal s Brnem smlouvu hlavně z důvodů, že baží po titulu a nejspíš tím způsobil jizvu v kladenské duši. Martin Erat se zase vrátí zpátky, pokud mu dobře dopadne operace, kterou nechce specifikovat. Je tak pravděpodobné, že Kometa znovu nasadí během sezony do akce borce, kteří dohromady posbírali téměř 2 000 zápasů v NHL. Pro fanoušky pohádka. Pro Kometu? Může být taky. Pokud je dovede správně využít.
Jejich přínosem je rozhodně vítězná povaha. Oba mají svůj styl, který druhá strana občas nepříjemně pocítí. Za svoji kariéru v národním týmu i v NHL si zaslouží obrovský respekt, s tím na ně bude koukat i každý soupeř. Pak je ale taky bude chtít i přetrhnout. Stárnou, ale nemění se. Pokud máte jiný dres než oni, extra sympaťáci to nejsou. Mají v sobě výjimečné hokejové schopnosti, které jim pomohly k dobré kariéře za mořem. Na tenhle seznam patří i mód, že vyhrát je potřeba za každou cenu. Plekanec je mistr neviditelných faulů, ví kdy zvednout loket nebo hokejku, aby druhá strana cítila křivdu, chtěla oplácet a rozhodčí se zrovna dívali jinam. Erat, když je v ráži, tak zase kolem sebe klátí soupeře jak vyhlášený dřevorubec. Tohle k nim zkrátka tak patří, byť to do kolonky respektovaných hvězd úplně nezapadá. Na první pohled třeba nevidíte, ale dovedou být mistry špinavé války, která přináší body, v play off pak zápasy.
Chvíli to vypadalo, že Kometa bude chtít jít jinou cestou, než kudy útočila na mistrovský hattrick. Ale angažování dvou veteránů svědčí o tom, že se brněnská vize zase tak moc nemění. Nebo, že ji Libor Zábranský příliš měnit nechce, věří jí, věří svým zkušeným hráčům. A tím se dostáváme k tomu, že klíčové bude, jak obě hvězdná jména co nejlépe vytěžit.
Často v Česku narážíme na myšlení, že nikdo nemá už ruce jako Jaroslav Hlinka nebo Jaroslav Bednář. Na rány je Petr Sýkora. Veterány s velkou minulostí často vymačkáme jako citron, ať hrají klidně 20 minut na zápas, čeká se od nich zázrak večer co večer. Vždyť mají jméno a nikdo mladší tady není. Chyba je, že si je spíš týmy neumí vedle velkých osobností samy nachystat.
V minulé sezoně Kometa měla problém, že visela hlavně na první formaci Petra Holíka. Chyběl někdo další mimo první útok, kdo by dal víc než 10 gólů. Což vlastně zní na tým, který aspiroval na titul, zoufale. Trio Zaťovič – Holík – Mueller může být znovu silné, zase se z něj klidně vyklube drtivá zbraň. A dál? Hlavně se musí posunout nahoru Luboš Horký, Pavel Jenyš, Karel Plášek nebo Jan Süss, prostě nová generace. Jakub Lev ať ukáže, že má i na velký tým a dovede ho táhnout. Nemůžete čekat, že za první lajnou vystřelí Tomáš Plekanec s Martinem Eratem, oni už nezrychlí, nebudou dál než před rokem. Pokud půjdou věci dobře, výkonnost jim nespadne. Progres ovšem musí přinést jiní, oni si maximálně udrží svůj standard a díky tomu se Kometa nezlepší.
Podobné případy vidíte i v NHL. Výjimeční veteráni, kteří ještě stíhají zámořský turbo hokej, mají svoje role dál i v silných týmech. Nejsou každý večer nejlepší, není to ovšem průšvih. Když tým funguje a mladší sbírají body, oni rozhodně nic nepokazí, naopak dodají přidanou hodnotu navíc, třeba jako Joe Thornton v San Jose, Zdeno Chára v Bostonu nebo Justin Williams v Carolině. Nebodují jako dřív, přesto mají na tým velký vliv. Maličkostmi, chováním a přístupem, ukazují cestu. Cvičí další vítěze.
A právě tady může být síla Plekance s Eratem. Je potřeba, aby si Kometa své veterány piplala, hýčkala, klidně jim dala orazit, když bude potřeba. Od nich se pak může dočkat toho, že třeba o něco urychlí vývoj mladších spoluhráčů, kteří zase potřebují dostat prostor vedle nich vyrůst. Asi by šlo sestavit za stabilní Holíkovou lajnou útok třicátníků. Byl by zkušený. Na extraligu i dost kvalitní. Ale pak vyvstává klasická otázka: Komu tím prospějete? Doufám, že Kometa rozjede stejně trpělivou linku jako dřív s Martinem Nečasem, kterému škola vedle Martina Erata hodně pomohla. Teď by takhle mohla vystřelit Horkého, Pláška a spol. V tu chvíli bude Kometa silnější.