PŘÍMO Z FINSKA | Překulil se jeden rok a na dost věcí se dá kolem reprezentačního mužstva dívat jinak. Hlavní trenér Miloš Říha přestal hledat evropské jádro a ve skutečnosti se přitom začíná nejspíš tvořit. Ke střední generaci zabudovává mladší hráče, ne překotně, aby si nadělal čárky, ale s rozumem. Je vidět i silná příprava na soupeře, správně zvolená taktika a hráči, kteří ji dovedou plnit.
Půl roku po šampionátu v Bratislavě odehrálo Česko první turnaj a troufnu si tvrdit, že je pod Říhou o kus dál, než bylo na Slovensku. O kilometry dál než před rokem touhle dobou. Sám kouč hlavně změnil přístup, upustil od toho, že je nutné tahat na evropskou tour nejzkušenější hráče, kteří ještě pamatují dobu kovovou (světové medaile). Ukázalo se to jako zbytečné. Kontraproduktivní. Daleko lepší je sestavit dobře bruslící partu, které dáte noty, podle nichž má hrát.
Najednou vám ze všeho leze i síla původně podceňovaného realizačního týmu. Karel Mlejnek je jeden z nejtalentovanějších českých trenérů, byť působilo a působí zvláštně, když se rozhodl jít pracovat pro Sokolov. Jako když na sebe naházíte listí s mechem. Robert Reichel je navenek často hodně podezíravý k okolí, vidí kolem sebe hodně nepřátel. Jednou to jsou novináři, příště někdo jiný. Loupne po vás zamračeným okem a už víte. Blbá nálada. Ale s hráči dovede mluvit jinak než Mlejnek. Zdeněk Orct je českou špičkou v práci s gólmany. V bráně dřív rapl? O to je klidnější při rozebírání jejich stylu i chyb. Miloš Říha je starý praktik, který měl vždycky cit pro hru i emoce.
Poslední dílek sem vnesl Miloš Říha mladší. Přípravu na soupeře, herní signály, svým způsobem i klid pro Říhu seniora. Je oporou ve věcech, kde hlavní trenér silný není. Starší z rodinného páru vidí hru tady a teď. Mladší zase dodá přehled o hráčích, jménech, co frčí jinde. S ním je hlavní trenér uvolněnější. V realizačním týmu jsou čtyři pomocníci Říhy staršího, kteří mu nachystají servis. A on pak rozhodne.
Na Karjala Cupu to bylo vždycky správně. Viděli jste dobré tahy. Česko umělo hrát proti technickému švédskému přechodu do útoku. Nemůžete říct, že by těžilo z nezkušeného soupeře, švédská sestava byla v průměru starší než česká. Proti finskému tajfunu se podařilo postavit hodně dobrý větrolam. Vymyká se jen Rusko, které se prosadilo svojí šikovností i kvůli velké spoustě trestů. Ale tady se zase vytáhl brankář Will. Nakonec mělo smysl, že národní tým nechtěl závodit v dovednostech. Prohrál by. O to hrál obětavější hokej. Výsledek urval potřetí a potřetí jinak.
Přijde mi, že trenér, který nevěří sobě a schopnostem svých hráčů, nachystá přísně defenzivní taktiku. Bránit, zahustit střední pásmo, ucpat modrou. Ten sebevědomý vytáhne hru do soupeřova pásma, dá svým hráčům návod, plus jim nechá i určitou volnost jak útočit a nebojí se změn. Říha a spol. byli na první reprezentační akci druhá možnost. Česká hra vypadala aktivně, nebojácně, ofenzivně. Bavila, plus dělala výsledky. Tým Evropě ukázal, jak chce hrát.
Příště se musí pokračovat. Ani ostatní neusnou, přečtou signály, že při přesilovce třeba Jan Kovář naznačí objetí brány, ale nahraje na přední tyč spoluhráči, který si tam sjede od branky pro střelu. Nachystají se. Na Říhovi a spol. bude, kam se zase posunou, protože začali dobře.
A ještě jeden efekt se dostaví, hráči po výhrách odjedou do klubů v pohodě. Odvedli dobrou práci, která přinesla výsledek. Rádi dorazí zas. Kdo teď v národním týmu nebyl? Sám na sebe vyvine tlak, že musí držet stejnou linku, nebo ji překonat. Najednou se může dostavit konkurence, po které Říha volal rok zpátky. Ani k ní nepotřebujete Jiřího Novotného , Ondřeje Němce a další zasloužilé veterány.
Témata:
Česko, reprezentace, sport, český hokej, 2019, karel mlejnek, hokej, Miloš Říha, Karjala Cup, Robert Reichel, český národní tým, Miloš Říha mladší, Hokej na Heureka.cz
Související články
