Pardubická výhoda: Dynamo není pro Dědka žádná lochneska

Podnikatel Petr Dědek se ve středu stal novým většinovým majitelem Pardubic
Na tiskovou konferenci zavítal i člen představenstva Dušan Salfický
Jakub Nakládal pózuje s novým majitelem Pardubic Petrem Dědkem po podpisu smlouvy
Jakub Nakládal se stal novou posilou Pardubic
Jakub Nakládal se do Pardubic vrátil po devíti letech v zahraničí, kde působil v KHL a NHL
Jakub Nakládal se s vedením Dynama dohodl na tříleté smlouvě
Na tiskové konferenci představil Petr Dědek novou posilu - zkušeného obránce Jakuba Nakládala
21
Fotogalerie
Blogy
Začít diskusi (0)

Na první pohled byste ho vlastně ani netipovali na jednoho z nejbohatších Čechů současnosti. Petr Dědek vystupuje hodně přátelsky, dovede si získat veřejnost. Nový majoritní akcionář v pardubickém Dynamu umí mluvit, ví, co potřebuje říct a hlavně kdy. Jeho projev je přitom takový, že nepůsobí populisticky, netlačí na pilu. Někdy vás i napadne, že působí až moc otevřeně a slušně. Přes telefon ho nenaháníte týden, ozve se vám zpátky. U lidí jeho postavení takové věci překvapí.

Jenže to je jen jedna část jeho projevu směrem ven. Kdo sledoval například zasedání pardubického zastupitelstva, viděl jiného Petra Dědka. Když se s ním politici chtěli dohadovat, bleskově se proměnil na tvrdého oponenta. Rázného, nekompromisního. V tu chvíli jste viděli muže, který je schopen vydělávat miliony a řídit velké firmy. Má směr a nepustí ho. Nechcete moji nabídku? Končím. Není o čem diskutovat. Není zase tak těžké se ho leknout a narazit na jeho tvrdé lokty, pokud nemáte sebevědomí na jeho úrovni.

A právě tady je možná největší síla pardubického majitele. Umí na lidi působit, ví, jak si získat vliv a dosáhnout svého, plus zároveň nepůsobit arogantně. Na druhou stranu každý, kdo s ním přijde do styku, tuší, že dovede hned přepnout do jiného programu. Když zkusíte jít proti němu, změní se na parní válec s cílem vás přejet, nebo minimálně odstrčit.

Pozitivní pro pardubický hokej je, že jeho starším silným slovům se dá věřit. Zatím dělá zásadně to, co slibuje. Neuhýbá. V jednom rozhovoru pro iSport.cz tvrdil, že chce lidi, kteří budou tahat jako koně. A když ne, prostě v klubu pracovat nebudou. Přesně tohle je cesta, kudy Dynamo může jít zase nahoru. Ne přes peníze. Můžete mít rozpočet klidně 300 milionů, ale pokud lidi v klubu nemakají, ale jen natahují ruku, klidně se play off odehraje bez vás. Zásadní je práce na všech úrovních, v kanceláři, trenérských kamrlících od přípravky po áčko, na ledě.

Výhodou pro Pardubice je, že Petr Dědek není majitel, který by měl hokej jako lochnesku pro své kamarády, aby se ukázal, ale bere tuhle svoji misi hodně osobně. V hokeji má poměrně slušný přehled, zná hráče, orientuje se v prostředí, chápe nepsaná pravidla ledního světa. Chce vyhrávat, být úspěšný. Dohlédne si na to, plus má v klubu svého člověka Ondřeje Heřmana, kterému bezmezně věří.

Dynamo bude mít v Dědkovi zase silné vedení, v Heřmanovi potřebného diktátora. Taky tím se zpátky vrátí řád a do kabiny klid.

Co teď všichni pozorujeme, je ale pořád jen první fáze, ta snazší. Teď půjde o to Pardubice přestavět. Ne ani tak áčko. Tam vždycky se schopným vedením a kasou plnou peněz hráče seženete. Ale spíš půjde o celou organizaci. Navenek dřív kolikrát působila jako pionýrský tábor, kterému se ztratil vedoucí, opila kuchařka a kvůli plným latrínám jste museli chodit za stan. Klub neuměl vystupovat, řešit problémy, kterých se valila tuna a sám si je ještě přidělával, viz tweetovací ředitel Sýkora. Důvěru ztratíte rychle, budujete ji těžko a dlouho. To teď Dědka a spol. čeká, předvést, že v týmu pracují profesionálové na všech úrovních.

Zásadní reformou potřebuje projít mládežnická struktura. Vlastně každý rok vyskakovali nahoru talentovaní hráči typu Špačka, Zadiny, Kauta, Koffera nebo Blümela. Jenže nemáte pocit, že tohle je adresa, kvůli které se rodiče perou, aby právě sem patřily jejich děti. Není plno, sportovní třídy nejsou natřískané, všechno se spíš tak nějak drží, než rozvíjí. Hlavní penzum práce za poslední roky zabralo látání děravého pytle, ze kterého málem vypadla extraliga. Proto pak i slyšíte oprávněné skuhrání trenérů, že prostě nejsou lidi a chybí konkurence. Tohle prostě není kolos typu Komety, Třince nebo Liberce, kde mladý hráč před sebou vidí sakra hustý les, kterým potřebuje projít, aby se dostal nahoru. Ale jestli to zvládne, bude dobře připravený na další kariéru.

A tohle nezmění jeden titul, ani dva. Ale dlouhodobá a poctivá práce bez neustálých personálních turbulencí. Plus klub přišel za poslední období o vliv v českém hokeji. Vyklidil pole, couvl do podprůměru, jeho hlas už nemá žádnou váhu. Z části i proto, že jste nevěděli, kdo za něj mluví. Chyběl silný Petr Syrovátko, Libor Zábranský, ocelářská banda z Třince, Martin Straka, Miroslav Schön. Teď silného bosse Dynamo má. Jeho vláda začala.

Začít diskuzi