Na trhu se dalo vylovit velké jméno. Jiří Kalous, Alois Hadamczik? Oba vyhlíží kvalitní pracovní úvazek. Zavolat Ernestu Bokrošovi na Slovensko a domluvit se s jeho Detvou, do pěti minut má zabalený kufr, rád by se vrátil do extraligy. Ale Pardubice se rozhodly jinak. Šokovaly. Nástup Richarda Krále s jednotkou bývalých skvělých hokejistů je nečekaný krok. A taky hodně hráčský.
První zápas proti Třinci jim hodně pomůže. Hned si Král a spol. odškrtli první výhru, navíc ve chvíli, kdy se takový výsledek ne úplně čekal. Mají pro svůj nástup ideálně nastavené noty, Pardubice sice nepřestaly dělat chyby v defenzivě, ale zafungovalo překopání útočných formací. Psychika hráče jde zákonitě nahoru, plus nepochybujete v tuhle chvíli o tom, že co vám trenéři říkají, funguje. Zápas byl důkazem.
Ale i když za sebou mají všichni čtyři obrovské hráčské úspěchy, problémy přijdou, žádný trenér se jim nevyhne. Až opadne euforie z jejich nástupu, se ukáže, co velká čtyřka dohromady dovede. Protože pořád musíte vidět, co Pardubice zavedlo do totálního průšvihu. Těžko věřit, že by předchozí trenérský štáb zakazoval nahrávat v útočném pásmu přes osu, protože by se obával, že tohle může být způsob jak dávat góly. A taky asi nezakazoval clonit soupeřově brankáři ve výhledu. Ba ne, tohle hráči museli slyšet i od Milana Razýma. Problém je, že evidentně neplnili plán. Otočili se k trenérovi zády.
Richard Král a spol. potřebují, aby k podobné věci vůbec nedošlo. A pokud by hrozila, tak rušivé elementy z kabiny musí odklidit dřív, než k něčemu podobnému znovu dojde. Tady by měla být cítit asi nejvíc persona Tomáše Rolinka , který ještě před pár týdny měl svůj vlastní háček v šatně. Zná náladu i hráče Dynama lépe než jakýkoliv trenér.
Na nové pardubické kouče čekají ale i další překážky. V první řadě nezáleží na tom, co bude klub svým trenérům říkat. Klíčové je, jak se bude opravdu chovat. Rok 2015 je už dávno pryč, ale tam poprvé zněla slova o mladém trenérovi, dlouhodobé koncepci a myšlení na budoucnost. Tenkrát vydržel Miloš Říha mladší na lavičce jen devět zápasů a končil. Od té doby se historie opakuje a Richard Král ji zažil už jednou taky. Nový trenér se v Dynamu vítá pokaždé s úsměvy a obrovskou nadějí, že on bude ten pravý, který všechno nakopne. A po pár týdnech (v lepším případě měsících) se řeší, kdo všechno nakopne ještě lépe. A původního kouče vedení vykopne.
Co se musí stát, aby hokejové legendy Richard Král, Tomáš Rolinek, Petr Sýkora a David Havíř podobný scénář teď nepotkal? V první řadě se potřebují držet svého plánu a vizí. A nikdy si do nich nenechat od nikoho mluvit, což se v klubu dříve často stávalo.
A teď to nejdůležitější, taky vedení (ne, teď není řeč o Dušanu Salfickém) se musí chovat tak, aby trenéři cítili plnou podporu. Protože když se ohlédnete zpátky do roku 2015, tak nástup Richarda Krále je už desátou trenérskou změnou. Tohle není jen o trenérech. Záleží na klimatu v celém klubu. Pokud se nepodaří správně nastavit, za pár měsíců se trenérský štáb bude poroučet. Jen vzpomínejte, s jakou slávou klub bral Petera Draisaitla, Miloše Holaně a vlastně i Milana Razýma. Všichni dopadli stejně, i když Holaň vydržel jako jediný déle než rok.
Je dobře, že Pardubice našly odvahu a chtějí si vychovat nový vlastní trenérský štáb. Každý, kdo něco takového v extralize zkusí a nechce točit dokola stejná jména, si zaslouží respekt. Pardubice do toho koply opravdu hráčsky. Kariéry všech bývalých hokejistů jsou zdobené velkými medailemi. Ale zkušenosti s trénováním v dospělém hokeji? Jen pár měsíců v podání Richarda Krále. Tohle zkrátka je experiment. A když už se do něj Pardubice pustily, tak mu musí dát čas. To je první, na co musí myslet, jestli se prohraje párkrát za sebou. Už ne na to, že trenér je blbec, ale někde je ten lepší.
Témata:
blog, sport, Pavel Ryšavý, Tipsport extraliga, HC Dynamo Pardubice, 2020/21, hokej, Pardubice, Alois Hadamczik, Tomáš Rolinek, Slovensko, Richard Král, trenér, Jiří Kalous, Sport na Heureka.cz
Související články
