Video se připravuje ...
Nic proti třineckému kolosu. Tým sestavili ukrutně dobře, mají široký kádr, oproti minulosti i dost svých hráčů. Jenže nad všemi jeho hvězdami ční jiný borec. Vousatý loupežník z Plzně. Milan Gulaš je suverénně nejužitečnějším hráčem pro svůj tým napříč extraligou. Dejte k němu kohokoliv, nezašlape ho svým egem do ledu. Naopak ho posune. Na jeho příkladu vidíte, jak je totálně nesmyslná věta o tom, jak je každý nahraditelný. Není. Milana Gulaše prostě nenahradíte.
Klidně ho v bodech může na konci sezony přejet někdo z třinecké bandy. Jen nikdo se mu nemůže rovnat pozitivním vlivem na svůj tým. Plzeň tedy udělala jeden zásadní posun, už k němu nevzhlíží jen jako ke svatému obrázku, že jen pan kapitán může dělat velké věci.
Až neskutečně vyrostla formace s Petrem Strakou, Petrem Kodýtkem a Janem Eberlem. Produktivní standard si drží Jaroslav Kracík, plus si obránci věří, že dovedou dávat góly. A pak je tady brankář Dominik Frodl, který extraligu pomalu o nějaké patro začíná přerůstat.
Jen všechno na mě působí tak, že ten, kdo hraje přímo s Gulašem je třeba o 30 % lepší a celý tým aspoň o 20 %. Protože si věříte. Věříte jemu. A víte, že vás nedořve, protože jste něco na ledě zkusili a vlastně by se bál, že ho zastíníte. Nandá vám jen proto, že jste něco odflákli. To je pro Plzeň šíleně velký benefit.
Vystřelí? Nahraje? Naznačí střelu a pak nahraje, nebo dál naznačí nahrávku, schová puk za sebe a vypálí? Nejvíc vás baví, že je Milan Gulaš nečitelný. Tím soupeře docela děsí, což bylo vidět v neděli v Hradci.
SESTŘIH: Mountfield HK - Plzeň 1:5. Indiáni vyplenili Hradec, dva góly dal bek Budík
Video se připravuje ...
Hned při prvním střídání z něj byla celá pětka Mountfieldu paf. Kouč Růžička svůj tým na hlavní eso Plzně chystal, Gulaš s klidem projel až do brány a otevřel brankový účet.
Při přesilovce se toulá třetinou, až zapne a najednou otravuje před brankou, cukne, aby byl volný na střelu. V oslabení je na ledě klidně ob jedno střídání. Ne úplně, aby bránil a lehal do střel, vidíte, že tam dělá jinou práci. I ve čtyřech je schopen podržet puk, vymyslet s ním něco v útočné třetině, využít toho, že přesilovková pětka nemá na ledě bránící psy. Tím spíš je umotá, sebere ofenzivním hráčům sílu. To všechno jsou hodnoty, které mu počítejte do plusu.
Pak je tady ještě jedna. Jako soupeř ho budete nenávidět kvůli jeho stylu, kdy vás dohraje, přetáhne hokejkou, vysměje se vám. Není gentleman, jako třeba bývali Pavel Janků nebo Marek Uram, že se na trestnou lavici zatoulají spíš tak nějak omylem.
Ne, má blíž k Tomáši Plekancovi, který v NHL dráždil soupeře na ledě už jenom tím, že tam byl. Vždycky věděl, co má udělat, aby vás vytočil, ale u rozhodčích mu akce prošla. Plzeňský kápo je podobný. Pod kůži se vám dostane hokejem i vším dalším okolo.
A to nejlepší na závěr, třikrát po sobě překonal hranici 60 bodů. Má stabilní výkonnost, která navíc ještě roste. Poslední sezona byla se 76 body jeho rekordní. Teď má našlápnuto, že hranici 60 bodů zlomí zase.
Unikátní na něm je, že kolem sebe nemá partu reprezentantů, co si prošli NHL a všechno odehrají v klídku spolu. Ne, Plzeň je spíš akademie, kde rostou kolem dvou dobře ohodnocených ofenzivních hvězd (Gulaše s Mertlem) další hráči. Mláďata se v klubu posouvají i díky zásadnímu přispění vousatého pana profesora z prvního útoku.
Zkrátka těžko najdete hráče, který by dokázal tak moc ovlivnit chod celého týmu jako on. Výjimečný je v tom, že stejnou věc dělá už čtvrtý rok v řadě.
Témata:
sport, HC Škoda Plzeň, Plzeň, Milan Gulaš, NHL, Mountfield, Tomáš Plekanec, Jaroslav Kracík, Dominik Frodl, Petr Straka, Pavel Janků, Marek Uram, Sport na Heureka.cz
Související články
