Kritika nevoní, ale někdy posune. Pastrňák (zatím) zareagoval dobře
Nikdy nechcete slyšet kritiku, přirozeně vám nevoní, když od šéfa dostanete informaci, že musíte přidat. V hokeji je to stejné. Zapomeňte na zásluhy a roli, kterou jste si uhráli. Je jen tady a teď. Obhájíte svoje místo a ještě ho vylepšíte? Fantazie. Už se není kam posouvat? Přijde někdo další.
Je v pořádku, když kouč veřejně řekne, že není s vaším výkonem spokojen, jak udělal Bruce Cassidy. Jistě, nemůže svoji hvězdu urazit, jít za hranu. Ale pokud poví, co se mu nelíbí a jak by si přál zjednat nápravu? Taky jemu to pomůže.
Jedná na rovinu, ukáže, že všem měří stejně. Nemůžete natírat jen hůř placeného brouska ze třetí lajny a o hvězdě tvrdit, že chybí štěstíčko. Jeden bod za pět zápasů je málo. Je potřeba dávat i špinavé góly, ubrat z krasobruslení. Tečka.
Souvisí s tím i detaily, které třeba pak pozorujete na sociálních sítích. Když před zápasem štrádoval David Pastrňák do kabiny v polobotkách s pastou (s těstovinami) na špičce, fotka vzbudila klasický rozruch. Kdyby se objevila po hattricku, negativní komentáře budou v řádu promilí, protože to se nejspíš na stránky Bostonu zatoulal fanoušek Montrealu nebo Pittsburghu.
Takhle jste je tam našli v jednotkách procent. Staré úspěchy dostávají Pastrňáka pod tlak, ti méně trpěliví jsou hned podráždění a pálí. Hodně záleží, jak hráč zareaguje. Pokud se sesype, stane se z něj Jeff Skinner, který s 9 miliony ročně dal v Buffalu zatím jen tři góly.
Pokud dovede vypnout emoce, že trenér a fans si na něj zasedli, energii věnuje do hry a přípravy? Pak máte medvědí sílu level Alexandr Ovečkin, který si už párkrát vyslechl téma, jak je tlustý a má všechno za sebou. Pastrňákovo 2+1 proti Penguins má výrazně blíž ke druhé variantě.
