Jeden bývalý hokejista mi řekl: „Víš, co jsem udělal s první velkou vejplatou? Hned jsem si vzal leasing na velký auto a jel do bordelu.“ Moc dobře víte, že nebyl sám. Stejných zážitků najdete desítky, možná klidně stovky. Mladej a blbej? Jasně, může být. Potíž ale spočívá v tom, že hrozí, když z toho nevyrostete. Být starej, blbej a bez peněz je pak už malér.
Deník Sport a isport.cz se od úmrtí Marka Trončinského věnují tématu, o kterém se ví, ale veřejně nemluví. Divoký život mimo hokejovou kabinu může hráče stáhnout do pasti. Může jít o dluhy, závislost na hazardu, na drogách, nebo mix všeho dohromady. Není se čemu divit, že tohle téma je tabu. Když jdete do sázkovky a prohrajete tisícovku, taky se okolí nechlubíte. Ale pokud z dvacky vyhrajete 260 Kč, hned posíláte tiket, protože jste borci a bookmakeři trubci.
Tohle je podobný efekt. Vydělal bývalý reprezentant v kariéře 50 milionů? Víc? A teď už nehraje, nebo se kariéra chýlí ke konci a nemá nic? Ne, troubit to nebudete. Je jedno, jestli jste se do potíží dostali tak, že jste naletěli kamarádovi, který bez práce plánoval rozmnožit vaše peníze. Nezáleží, jestli jste je nastrkali do kouzelných mašin, rozházeli za auta, rozdali na poplatcích lichvářů, zvali pravidelně hospodu. Klíčové je, že polštář je pryč. Bolí si problém přiznat sám sobě, natož okolí.
Finanční gramotnost hokejistů je téma a musí se řešit. Možná namítnete, že přeci s vámi ji od gymplu, nebo od učňáku taky nikdo neprobíral. Pravda, neprobíral. Jenže vám se nestalo zásadní úskalí, že z pár tisícovek v juniorské smlouvě poskočíte najednou na peníze, které vaši rodiče vydělají třeba tři měsíce dohromady.
Vy najednou máte tenhle balík každý měsíc, ještě k tomu sám pro sebe. Pokud se na takovou věc postupně nepřipravíte, hrozí, že se hlava zatočí. Ujedete, blbnete a nezastavíte se. Vyroste spotřeba, plus náklady a netvoříte rezervu.
Hokejista, nebo profesionální sportovec není víc než úředník, popelář, prodavač, právník. Každý má svoje problémy. Jen na rčení, že víc peněz znamená i víc starostí, je dost pravdy. Pokud na jedničku a několik nul na účtu nejste připraveni, nemáte plán, jak si budovat rezervu, kam investovat, kolik peněz musí jít stranou, tak jednička zmizí. Zůstanou nuly. Vyskočí potíže. Co dál, když jste vlastně celý život hráli hokej a ten je ve 40 letech pryč?
Vedení svazu, hráčská asociace, kluby, agenti i samotní hráči by o tomhle tématu měli hodně přemýšlet. Je jiná doba, než za éry pánů Holíka, Hlinky nebo Martince. Hokejem se teď zajistíte na celý život, můžete ho extrémně zpříjemnit i svým vlastním dětem. Ale stejně snadno se dá i všechno spláchnout do záchodu.