Když Třinec vsadí na konzervu? Pardubice otvírák mají, ale...
Když Třinec vede a spustí svoji defenzivní dokonalost, občas máte pocit, že ho může porazit maximálně... Tampa z NHL? Nebo Colorado, model 2022? Nebo rovnou Marťani. Oceláři spustí svoje strojové tempo, kdy každý přesně ví, co má dělat, jak ucpat průjezd do obranného pásma, jak dopřát brankáři Kacetlovi, aby nemusel řešit dorážky.
Pardubice si přitom na tuhle konzervu pořídily otvírák. Přesněji řečeno jich mají několik, ale tím největším by měla být čtvrtá formace Mandát-Musil-Vondráček. Tohle trio má potenciál do plechovky obalené betonem udělat díru.
Tři dělové koule jsou schopny hrát hokej stylem – někdo jim puk nahodí a ony se hrnou na mantinel v plné rychlosti. Bek ví, že tohle bude hodně bolet a těžko při obratu souboj vyhraje, pokud dojde na náraz. Několikrát během sezony jste viděli, jak se členové čtvrté formace umí zdvojit, jeden jde do souboje, druhý sebere puk.
Podobné věci zvládá i Lukáš Sedlák v první formaci. Ale čtyřka je v tomhle unikát, nebo měla by být. Dynamo si ji pořídilo jako hrozbu pro play off.
Ve druhém semifinále ale spíš jen naznačila, co dovede, neprodala svoje schopnosti úplně. Taky proto se nepodařilo dostat Třinec pod tlak. Technické parády Lukáše Radila tvrdou ocel jen tak nerozlousknou. Když obhájce titulu vede, prostě se zatáhne a čeká. Na Lukáš Sedláka plete síť Petr Vrána a minuty utíkají. Poznala to už Sparta, držíte puk, a nic moc z toho. Vystřelíte, ale k dorážkám přes hustý les neprojedete.
Proto může hrát zásadní roli čtvrtá brázda Dynama. Jen by potřebovala i součinnost beků za sebou, ať všechno míří k maximální jednoduchosti. Za červenou hodit puk do rohu a tam valit energii. Z rohu pak zase do branky, nebo nahoru na obránce a zase do brankoviště. A příště zase. Můžou plnit něco podobného, co využívají pár let v NHL NY Islanders. Největší sláva tria Martin-Cizikas-Clutterbuck je už asi pryč. Ale pár let zpátky ligu vyloženě děsili. V čem? Důrazný byl celý tým, ale tihle tři hráli ještě důrazněji. Jako když máte ostré nože a vedle položíte katanu. Jdou na led a víte, co přijde, maximální jednoduchost, ze které se rodí i tlak.
Přesně takovou roli by mohli v extralize zvládnout i Mandát-Musil-Vondráček. Nahodit jim puk a hrrr za ním. Mohou klidně rozhodnout sérii, brát energii soupeři, naopak ji lét do pardubické čutory. Jen k tomu potřebují i servis.
