Růžička uměl přes 80 bodů, ale na vrcholu je teď. Zavolá mu Jalonen?
BLOG PAVLA RYŠAVÉHO | Když si projedete statistiky, tak vás napadne, že nejslavnější éra Martina Růžičky nastala před deseti roky. V základní části nastřílel 40 gólů, posbíral 83 bodů. Monstrózní čísla! V tu chvíli za sebou měl i play off 2011, kdy ho nikdo neuměl zastavit. Posbíral 33 bodů, Třinec vyhrál titul. Ale ne, jeho vrchol je až teď.
Dříve měl kolem sebe v Třinci další hvězdy, trhal rekordy produktivity. Sázel góly jak zahradník macešky. Šoupnete ji do hlíny. Další! Jenže jeho velikost a um doceníte naplno až teď, když vidíte zblízka vrásky a jizvy sedmatřicetiletého válečníka.
Neubral ze svého tempa, pořád má železnou kondici. Třinec na konci základní části strádal, Růžička byl pořád na ledě, odehrál toho mnohem víc než rok zpátky. Starší hráči si rádi oddechnou před play off, jenže on s Oceláři musel do předkola. Řekli byste, že začíná mít prázdnou nádrž? Ani ve snu. Pořád je silný, řídí si svůj Třinec, aby vyhrával, drží v něm varaďovskou přísnost. Je tvrdý na sebe i na všechny kolem. Někdy to štve. Ale vidíte výsledek. Třinec je kousek od postupu do finále, tým nehraje na Růžičku, ale Růžička hraje pro tým a znovu z toho lezou jeho střelecké schopnosti.
Dokonce se proslýchá, že se o něm hovoří i v souvislosti nominací do reprezentace, že existuje varianta veterána ťuknout, jestli by to nemělo smysl. A proč ne, do Jalonenova defenzivního stroje by se hodil.
Jen by tady možná paradoxně hrálo proti tomuhle tahu, kdyby Třinec prošel do finále. Zase by zmizela varianta otestovat, jak by fungovala chemie mezi realizačním štábem, kabinou a hráčem. Ale kdyby chtěl udržet Jalonen řád v týmu, aby i mladší hráči věřili účelnému systému, který má přinést úspěch? A kdyby si byl jistý, že Růžička zvládne i mezinárodní tempo? Těžko si může vybrat lépe.
Možná to zní na pohled šíleně. Ale to zněla na konci základní části i představa, že Třinec bude hrát v semifinále a dostane se do fáze, že je na dosah vyřazení Pardubic.
