Rozšíření juniorky? Pyramidu stavíme na špičku, Hadamczikova slova kulhají
Zkuste si vybavit, proč jste tak nějak i doufali, že by z Aloise Hadamczika mohl být dobrý prezident svazu. Ano, vyřeší kauzy, pročistí prostředí, vyvětrá. Hokej zlepší komunikaci, bude víc otevřený k veřejnosti, zvládne jasně formulovat své myšlenky. Jenže nejmocnější muž českého hokeje nevyvětral, smrad je jen nacpaný ve skříni. Místo toho si prosadil svou a rozšířil juniorskou soutěž. Reakce odborné veřejnosti? Ironické úsměvy nebo klepání na čelo. Problematický krok.
Alois Hadamczik opravdu urputně kope za svoji myšlenku, věří jí. A nic proti samozřejmě. Jenže problém je, že jeho argumentace často uhýbá do stadia, že se hned sama rozpadne.
Šokující číslo je, že z Česka odešlo v minulé sezoně 230 hráčů, kteří mohli hrát doma. Jenže pokud spočítáte soutěže U16 až U20 ve Finsku, Švédsku, U 20 ve Švýcarsku, kanadské juniorky, USHL a NAHL ve Spojených Státech? Jste na čísle 97. Univerzity za mořem sem počítat nemůžete, protože jde o úplně jiný produkt, kombinaci vzdělání a studia, který doma nenajdete. Navíc zde hráči zůstávají i daleko po 20. narozeninách.
Podstatou ovšem je, že svaz tedy buď své počty násobí, nebo sem započítává i odchody do Polska, Maďarska, Velké Británie atd. No a tam nechodíte za hokejem, zlepšovat se. Tam prostě jdete většinou s rodiči, protože třeba pracují v cizině. Ale číslo je vysoké, takže šokuje.
Taky jste od prezidenta českého hokeje slyšeli, jak v extralize nehrají mladí, protože nastupují ve čtvrtých lajnách cizinci. Spočítali jste si je? Pokud se podíváte na cizince, kteří odehráli aspoň půlku sezony a neměli průměrný čas ani deset minut, najdete tři: Buček v Třinci, Zygmunt v Litvínově a Bitten v Plzni.
Takže tenhle výstřel taky míří na úplně jiný terč. Cizinci v Česku jsou, ale ne kvůli čtvrté lajně. Právě na podprůměrné pozice se používají domácí hráči. Zahraniční hráči většinou mají dělat rozdíl. A víte proč? No protože juniorka doma vychovává jen průměrné hráče, ne rozdílové.
Víc času na školu? Jen demagogie
Teď se tedy obrátíme k rovině, že kvalitu přinese šestnáct klubů, kde každé mužstvo může mít soupisku pouze 22 jmen. Jak Hadamczik řekl: „Trenéři by
