BLOG PAVLA RYŠAVÉHO | První opravdu rozdílový hráč pro národní tým je na cestě. Ne dobrý, ne takový, který může zářit, ale vážně rozdílový. Martin Nečas je česká špička v NHL, a jestli nevyskočí na poslední chvíli nějaký problém, zahraje si na mistrovství světa. Radim Rulík má pak na soupisce ještě dvě volná místa, která by mu teoreticky mohli zaplnit ještě dva útočníci Bostonu. David Pastrňák? Absolutní vrchol, byl by ozdobou celého turnaje. Jen se automaticky nedá čekat, že za týden v neděli všechno skončí na Staromáku velkou oslavou s medailí.
Dotáhnout tři posily na poslední chvíli v sobě nese i určité otazníky, byť by se jednalo o dva ze tří nejlepších útočníků (Pastrňák, Hertl, Nečas), které má Česko za mořem k dispozici. Dost se ukáže trenérský cit trenéra Radima Rulíka. Příjezd hvězd má jednoznačný benefit, ale současně najdete i rizika, která kouč potřebuje smazat.
Když se pustíte do teoretické roviny, že silná Florida i počtvrté zakousne Boston, tak realizační tým plánuje od začátku i nabídku pro Pavla Zachu, ať přijede do Prahy. V tu chvíli se zaradujete, Česko má k využití tři útočníky Pastrňáka, Nečase a Zachu. Jakub Lauko by nejspíš měl za takové konstelace pech.
Ideální by bylo, kdybyste je mohli poskládat k sobě. Vůbec by se tím nenarušilo, co se buduje v Praze za vazby. Pro hokej národního týmu je systém opravdu důležitou složkou výkonu a klíčem k ovládnutí zápasu. Všechno začíná rozehrávkou beků, kteří nejezdí s kotoučem na útočnou modrou, minimalizují se brejky do otevřené defenzivy, z nějakého důvodu se taky většina akcí rozjíždí po levé straně a všechno končí hrou bez puku, kde každý útočník drží přesně svůj systém.
Kdybyste nechali tři kvalitní hráče hrát spolu, mohli byste je hrát klidně trochu jinak, po svém. Jenže tahle možnost spíš padne. Pastrňák patří na pravé křídlo, bez debat. Pavel Zacha zvládá levé křídlo a Martin Nečas si už z Komety nese minulost, že se jedná o velmi šikovného centra. Takže teoreticky... Jenže Nečas hraje v NHL spíš taky na křídle.
Tím pádem? Naskočí, že Pastrňák si dobře rozuměl s Romanem Červenkou na MS 2022, a když hraje se Zachou v Bostonu, složíte je dohromady. Nebo nalevo k Zachovi s Pastrňákem Ondřeje Paláta? A co Paláta s Nečasem a mezi ně Tomáška? Nebo Nečase zkusit vážně uprostřed s hráči Bostonu? No a co Dominik Kubalík, který se naposledy trefil a Palát mu k jeho komfortu může hodně pomoci? Nezařízne ho změna?
Otázek, jak útočné formace poskládat, vyskočí Radimu Rulíkovi hodně. Může dostat extrémní kvalitu, ale nebude mít moc času si ji vyladit pro klíčové čtvrteční čtvrtfinále.
Pokud se z jeho pohledu všechno vyvine dobře, mohl by být Martin Nečas v Praze třeba v sobotu, spíš ale v neděli. Program týmu? Po dvou zápasech ve dvou dnech se v neděli trénink čekat nedá. Pokud v noci na sobotu skončí play off i Bostonu, Pastrňák se Zachou by tady byli nejdříve v pondělí, možná i v úterý, kdy se hraje poslední zápas základní skupiny s Kanadou. A jasně, taky se může stát, že Boston skončí z neděle na pondělí v sedmém zápase, nebo nakonec přes Floridu zázračně přejde.
Kdyby Bruins vypadli v sedmém zápase, tak by posily dorazily až na čtvrtfinále: z letadla na zápas o všechno.
Vysněné posily znamenají i riziko
Ať tři české zápasy ve skupině dopadnou jakkoliv (je vysoce pravděpodobné, že národní tým do bojů o medaile postoupí), tak ve čtvrtfinále by čekal soupeř, který má mužstvo pohromadě zhruba 14 dní, vyzkoušel si vazby a ví, co mu funguje.
Česko by muselo fungovat hned, potřebovalo by trefit, kdo si s kým sedne, abyste vyhráli. Vyladit přesilovky, které pořád ještě nevypadají jako zbraň. Nepotřebujete, aby hvězdy hrály fantasticky, a tým vypadl.
Aktuálně vidíte, že národnímu týmu funguje práce prvních dvou formací, třetí a čtvrtá šly v posledních dvou zápasech podle analytických dat dolů, soupeři je přestříleli. Ať se za mořem stane cokoliv, dva zápasy si národní tým teď pravděpodobně zahraje v současném složení, kde se toho může stát pořád hodně, včetně rozparádění Dominika Kubalíka vedle Ondřeje Paláta s Davidem Tomáškem, oba mu dovedou nachystat hodně palebných pozic.
Je pořád potřeba myslet na to, že příjezd skvělých hráčů nemusí nutně znamenat medaili. Důležité je, aby všechno do sebe rychle zapadlo. Když třeba v roce 2013 dorazil Rusům na čtvrtfinále Alexander Ovečkin, hrál dobře. Měl v zápase o všechno 2 body za gól a nahrávku. Problém? Jeho tým prohrál s USA 3:8. Sbohem.
Klíčem je, že trenér se potřebuje rozhodnout po příjezdu TOP hráčů na poslední chvíli správně, další pokus už nedostane. Radim Rulík vsadil na linku, že nezapojí do týmu Jiřího Kulicha a že nebudou vyjednávat s Dallasem o Matěji Blümelovi, jehož Stars nezapsali na soupisku v NHL. Tušíte, že oba by svým hokejem do současného systému padli. Asi by hru reprezentace posunuli.
Kouč zvolil, že čeká na nejvyšší kvalitu, na lepší hráče, se kterými bude moci pracovat, ale zase jen menší dobu. Jednoho borce ze tří má tedy už na cestě.