Zatím stoprocentně nevíme, jestli se z případu projednávaného u disciplinární komise fotbalové asociace stane velká korupční kauza nebo jen splasklá bublina. Můžeme si alespoň představovat, jak by celá aféra vypadala, kdyby se ji někdo rozhodl zfilmovat. Záleželo by pochopitelně na osobě režiséra. Na scéně máme několik vhodných umělců, kteří by se mohli velké výzvy ujmout.
Jako první se nabízí Daniel Křetínský. Styl šéfa Sparty je úsporný – do děje příliš nezasahuje, nechává herce projevit jejich talent bez omezení a sám nechce být příliš v záběru. Dějovou linku překotně vpřed neposouvá. I během úterního odpoledne potvrdil, že napětí dávkuje poněkud rozvláčně – v jeho komorním dramatu si na konečnou katarzi ještě budeme muset počkat. Pokud by současnou aféru skutečně ztvárnil na plátně, přesáhla by stopáž černobílého snímku určitě tři hodiny. Náročnější divák by si přišel na svoje.
Úplně jiný přístup by zvolil Tomáš Paclík. Příběh by nejraději inscenoval jako frašku, v níž jsou před sympatický klub z Plzně kladeny nástrahy jako ze špionážních thrillerů. Scénář by se prošpikoval několika hláškami, které by na diváky zafungovaly a spolehlivě by je rozesmály. „Ať už pan Božský konečně vystoupí ze svého tryskáče,“ zahlásil by hlavní klaďas na účet hlavního padoucha a celé hlediště by se popadalo za břicho. Diváci by pochopitelně nepřišli o happy end a ohňostroj nad Štruncovými sady během závěrečných titulků.
Na režisérskou stoličku by určitě rád usednul také Miroslav Pelta. Jeho tvůrčí koncepce působí hodně nevyhraněně. Jasno má zatím o jediném - nejradši by se pustil do mezinárodní koprodukce a přizval na plac i odborníky z UEFA. Herec obsazený do hlavní role by musel umět také dobře předstírat, jak vypadá zdrcený předseda. Pro jednu z klíčových scén na začátku filmu je schopnost předvést zachmuřený výraz prostě nezbytná.
Vyberte si sami, koho byste si přáli mít za kamerou. Snad nebudeme čekat na premiéru příliš dlouho.
