Čech by neměl v Chelsea čekat. Na náhradníka je až moc dobrý
První vítězství Chelsea v nové sezoně Premier League sledoval Petr Čech jako náhradník. Dopředu se mluvilo o tom, že dostane po návratu do klubu přednost jeho rival Thibaut Courtiois. I kdyby se ale trenér José Mourinho rozhodl obráceně, nemohl by nikdo nic namítat. Čech zůstal odstavený na vedlejší koleji ne vlastním přičiněním, ale mnohem víc souhrou jiných okolností. Z toho může čerpat sílu pro další fotbalové roky. Třeba už v jiném působišti.
Pro českého fanouška šlo v pondělí večer o smutný pohled. Brankář s ragbyovou helmou na hlavě na hřišti při zápase Chelsea chyběl. Přitom Čech patřil v uplynulé desetiletce mezi jednu z mála jistot, jaké český fotbal nabízel. Špičkový hráč nastupující stabilně v jednom z nejsledovanějších klubů světa posbíral řadu rekordů, překonal vážné zranění hlavy, vyhrál tři anglické tituly i Ligu mistrů.
Courtoisovi v soutěži s ním především pomohlo, že svoje špičkové kvality už ukázal na hostování v Atlétiku Madrid a je vzhledem k svému věku mnohem perspektivnější. S tím Čech nemohl nic dělat, i kdyby sebevíc chtěl. To však neznamená, že by byl nadobro už odepsaný. Jen se ocitnul v klubu s nešťastnou konstelací brankářů.
Nyní by se měl poučit z příběhu jiných brankářů s podobným osudem. Sám před deseti lety poslal na lavičku Carla Cudiciniho, který si mohl v té době myslet na lepší angažmá. Jenže místo toho Čechovi kryl záda dalších pět let a zpátky na výsluní se už nedokázal dostat.
Nejistá a krkolomná je i kariéra Ikera Casillase, který v Realu Madrid dlouho patřil mezi absolutní extratřídu. Právě Mourinho ho vyřadil ze hry úplně, kapitán týmu se postupně vrátil do branky, ale nikoliv trvale – jen pro vybrané soutěže.
Čech bez problémů zvládne plné zatížení ve špičkovém týmu, ve světovém fotbale si drží velký respekt. I na částečného náhradníka je prostě příliš dobrý. Hlavně to by měl mít na paměti, až se bude rozhodovat o své budoucnosti.
