Kellnerová po karambolu: Hrozně jsme se vylekali. Překážku s českou vlajkou trénujeme
Velká šance se otevírá před českým týmem Prague Lions. V nedělním finále Super Cupu, jímž v O2 areně vyvrcholí parkurové Prague Playoffs, se mohou poprvé v historii dostat na stupně vítězů. Mezi nejlepší tým Anny Kellnerové postoupil i díky dramatickým pádům soupeřů v napínavém pátečním semifinále.
Překážka s českou vlajkou uprostřed kolbiště zase rozhodovala. V minulosti na ni Prague Lions doplatili, tentokrát ze zákulisí sledovali, jak se na ní ze svého koně sesunul k zemi hvězdný jezdec Ben Maher a zároveň tak Lions zajistil postup do finále.
Měla jste v tu chvíli chuť slavit postup, nebo jste spíš měla obavy, jestli bude Maher v pořádku?
„Hrozně jsme se vylekali, jestli bude v pohodě. Ono se to nezdá, ale takovéhle pomalé pády většinou bývají ty horší a nebezpečnější, protože tělo nemáte zas tak zpevněné. Ale tím, že se hned posadil, tak jsme věděli, že to snad není nic vážného. A vlastně nám chvíli trvalo, než jsme pochopili, že to znamená náš postup.“
Vzpomínáte na rok 2018, kdy překážka s českou vlajkou zastavila tehdejšího jezdce Lions Pedera Fredricsona?
„Je to tak. Na českou vlajku si velmi dobře pamatujeme a je to něco, co se snažím pravidelně trénovat i s mladými koňmi. A vím, že hodně trenérů si českou vlajku pořídilo domů, z nějakého důvodu je pro koně složitější než jiné vlajky.“
V čem byl semifinálový parkur tak obtížný?
„Bylo to tak o dvě díry vyšší než ve čtvrtek a taky technika byla extrémně složitá. My jsme s tím samozřejmě počítali, protože víme, že v rámci Playoffs je ten druhý den extrémně těžký, ale to neznamená, že se na to můžete úplně perfektně připravit. Mnoha jezdcům to dělalo obrovské problémy.“
Co říkáte několika dramatickým pádům?
„Není to obvyklé, obzvlášť s takhle extrémně schopnými jezdci a koňmi. Ale občas se to v rámci takhle těžkých závodů stává. Ale naštěstí snad všichni byli v pořádku.“
Kvůli zranění svého nejlepšího koně do závodů Super Cupu nemůžete zasáhnout, jak jste drama prožívala z týmového boxu jako jeho manažerka?
„Byla jsem extrémně nervózní, ale byl to jiný tlak než ve čtvrtfinále. Včera to postupové okénko bylo strašně malé, a i když byl parkur jednodušší, tak ta jedna chyba mohla přijít snadno. Dneska jsem věděla, že kluci musí zajet tak, jak se cítí, protože nic jiného už dělat nemohli.“
Může být finálový parkur ještě náročnější?
„Nerada to říkám, ale bohužel asi může. Myslím, že v neděli to bude hodně velké a hodně složité.“
Máte k dispozici Belgičany Pietera Devose, Thibeau Spitse a Nielse Bruynseelse s Mexičanem Fernandem Martinezem Sommerem. Jak budete vybírat tříčlennou sestavu pro finálová kola?
„Proto Niels nastoupil až dnes, chtěli jsme mít některé koně pošetřené. Uvidíme ještě, jak se rozhodneme s Pieterem, který tady má dva koně. Pravděpodobně zvolíme, že v sobotu nepojede soutěž jednotlivců ani s jedním, kdybychom náhodou potřebovali udělat nějakou změnu. Vzhledem k tomu, že v sobotu jsou jednotlivé soutěže, tak se musíme domluvit, kdo by je případně mohl jet.“
Čím to je, že máte v týmu tolik Belgičanů?
„Je to shoda okolností. V Belgii je silná koncentrace jezdců, i mezinárodních, protože infrastruktura pro náš sport je tam rozvinutá nejvíc ze všech zemí v Evropě. My jsme Belgičany nabírali postupně. První byl u nás Niels a potom jsem se začala domlouvat s Pieterem. A pak byl nápad Nielse, jelikož znal Thibaua i jeho rodinu a věděl, že je velmi talentovaný mladý jezdec, kterého jsme potřebovali. Tak jsme, řekněme, ze čtyř možností vybrali právě jeho. I když jsme to neplánovali, tak postupem času se to tak zrodilo. A nejúžasnější je, že všichni za sebe bojujeme a o to jsme silnější.“
Jste s nimi spokojená?
„Jsem spokojená se všemi. Máme i Mexičana, předtím jsme měli Španěla, Švédy... Ve finále jde o koně a toho jednotlivce a vůbec ne o tu národnost.“
