Čeští basketbalisté v semifinále olympijské kvalifikace podlehli domácímu Srbsku, takže se v srpnu do Ria nepodívají. Je třeba uznat, že porazit Srby na domácí palubovce by byl těžký úkol pro všechny reprezentační týmy v Evropě. Přesto po bělehradském turnaji zůstává mírná pachuť z toho, že český tým nepřevedl maximum svých možností.
Lvi ze sebe nevyždímali to nejlepší z pochopitelných důvodů – v kompletním složení se sešli až týden před kvalifikací. Jako poslední se připojili Tomáš Satoranský a Jan Veselý, kteří měli v nohách velmi náročnou klubovou sezonu. I s loňským mistrovstvím Evropy byli dvě největší hvězdy českého basketbalu v zápřahu jedenáct měsíců v kuse. Proto se na ně nelze zlobit, že na turnaji v Bělehradě lehce zaostávali za svými klubovými výkony.
Mrzet může neúčast Ondřeje Balvína, který ve španělské lize udělal během poslední sezony takový pokrok, že dost možná podepíše kontrakt v NBA. Jeho 216 centimetrů a 127 kilo mohlo být dobrou zbraní proti srbským obrům Raduljicovi a Jokičovi. Balvín ale dal přednost zámořské Letní lize.
Bohužel po pátečním semifinále vyvstala i otázka, zda někteří hráči v potřebné chvíli nechali na hřišti všechno. Například Blake Schilb měl být třetí největší hrozbou české ofenzivy, ale proti Srbům si připsal jediný střelecký pokus a za třináct minut na hřišti stihl čtyři ztráty.
Neúspěch v olympijské kvalifikaci tak vyznívá jako promrhaná šance, která dostává větší rozměry po slovech kapitána týmu Jiřího Welsche: „V národním týmu hraju osmnáct let a letos jsem si poprvé zahrál o olympijské hry.“ Tak snad na další šanci nebude český basketbal čekat zase tak dlouho. Pro generaci okolo Satoranského a Veselého by to byla velká škoda.
Související články
