Alaphilippe a vítězství na Tour za rok? Velkým cílem bude olympiáda
Letošní ročník Tour de France se mi líbil za posledních pět let asi nejvíc. Byl napínavý až do konce hlavně díky tomu, že jsme měli vepředu Juliana Alaphilippa, který až do závěrečných etap bojoval o celkové pořadí. Hodně jsem to prožíval. Byl to parádní zážitek a skvělý výkon, který předvedli kluci z našeho týmu, zejména Julian. Ale i ostatní ukázali perfektní výkony, byla to krásná podívaná.
Z mého pohledu to bylo jako na houpačce. V první etapě byla škoda, že Eliovi Vivianimu nevyšel závěr, doufal jsem, že tam by tým mohl získat žlutý dres. Pak super výkon v týmové časovce, ale nestačilo to na vítězství. A potom Julian předvedl naprosto neskutečnou jízdu v den, kdy získal poprvé žlutý trikot. Překvapil všechny včetně sebe samotného. Další skvělý výkon vystřihl na La Planche des Belles Filles, ale těsně to nestačilo na to, aby udržel žlutý dres. Ale co ukázal zase o pár dní později, to bylo parádní. Vycházelo to tak obden, že předvedl naprosto neskutečný výkon.
Celou Tour měl skvělou formu a je až neuvěřitelné, že žlutý dres udržel až takhle dlouho. Od začátku bylo jasné, že bude složité vyhrát, protože závodil hodně agresivně, navíc se ani nepřipravoval na to, že by jel na celkové pořadí. Směřoval sezonu k vítězstvím v jednotlivých závodech a etapách. Bylo úžasné, jak bojoval až do posledního dne.
Když v pátek o dres přišel, říkal jsem si, že pořád má šanci, i když ne velkou. Ale že to poslední den může ještě zvrátit nebo aspoň udržet pódium. Je škoda, že to nakonec nestačilo, ale předvedl opravdu neskutečný výkon.
Párkrát jsme si psali, hlásil, že je úplně mrtvej, ale že tomu dá všechno. V sobotu jsem mu pak řekl, ať si z toho nic nedělá, že jel úplně skvěle a ať si užije poslední den v Paříži. On ví, že překonal veškerá očekávání a nechal tam úplně všechno. Takže určitě ho to na jednu stranu mrzí, ale myslím, že spíš v něm převládá spokojenost. Myslím, že Julian není člověk, který bude koukat zpátky a přemýšlet, jestli se nedalo udělat něco líp. Jeho ohromným snem bylo obléct se do žlutého dresu aspoň na jeden den, nakonec v něm strávil 14 dní a ještě skončil pátý celkově, vyhrál dvě etapy.
Bavili jsme se spolu o tom, že poté, co loni vyhrál dvě etapy a byl nejlepší vrchař, lidi od něj hodně očekávají. A když to nepřekoná, budou všichni zklamaní. Říkal, že to už nejde vylepšit, že takovou formu má člověk jednou za život. A stejně to naprosto překonal.
Určitě se teď nabízí, že by příští rok už mohl jet na vítězství. Ale nejsem si jistý. Možná třeba ze strany týmu taková snaha bude. Ale nemyslím si, že by si teď řekl: O. K., chci příští sezonu směřovat k tomu, abych vyhrál celkově Tour nebo tam zajel co nejlíp. Myslím, že bude chtít pokračovat v jednorázových závodech. A velkým cílem pro něj bude také olympiáda, protože to je hodně náročná trať a určitě tam bude patřit k největším favoritům. Tour je určitě výzva, ale podle mě to pojme stejně jako letos, že bude útočit a uvidí se. Ale bude to pro něj složitější, když teď ukázal, co v něm je, co dokáže během těch tří týdnů.
S vítězem Eganem Bernalem jsme jeli mnohokrát stejné závody, ale je to úplně jiný jezdec než já, nikdy jsme nebojovali proti sobě. Ale na svůj věk je neuvěřitelně vyspělý, dokáže perfektně jezdit na větru, což ukazoval na Paříž-Nice, na Tour taky vždycky vyčíhl dobrou pozici. Nemá problém pozičně, což není úplně běžné u takhle mladých závodníků a u vrchařů obecně. Takže má ohromné předpoklady k tomu stát se nejlepším jezdcem na etapových závodech celé své generace.
