Philipp Lahm
29. června 2021 • 06:00

Rivalové, co hrají podobný fotbal. Anglie bude proti Německu hledat hrdinu

Autor: Philipp Lahm
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
SESTŘIH: Slavia - Sparta 2:3p. Drama rozsekl Karabec z penalty
Kaderka: buldozer bez opozice, co šel proti legendám. Ustojí skandál?
VŠECHNA VIDEA ZDE

„Pohledy fotbalisty“ je sloupek Philippa Lahma v německém internetovém magazínu Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzuje fotbalová témata a hovoří o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Sloupek je publikován v několika evropských zemích ve vybraných médiích, mezi která patří i deník Sport. Dialog s Lahmem vede sportovní redaktor Zeit Online Oliver Fritsch, pro Sport a iSport.cz přeložil David Pávek.



Moje první vzpomínky v roli fotbalového fanouška souvisí s Anglií. Fandil jsem našemu národnímu týmu v semifinálových duelech v letech 1990 a 1996. Pokaždé Německo vyhrálo na penalty a nakonec si došlo pro titul. Ale v obou případech mohla klidně vyhrát Anglie. Zaujala mě nekonečná energie Paula Gascoignea. Byl nejzářivější, ale zároveň nejtragičtější anglickou postavou. V roce 1990 v slzách dostal druhou žlutou kartu, která by ho vyřadila z finále. V roce 1996 mu chybělo dvacet centimetrů ke zlatému gólu v prodloužení. To, jak kolem něj balon na vzdálenější tyči prosvištěl, si budou němečtí fanoušci pamatovat navždy.

EURO 1996 bylo skvělý turnaj. Čistý fotbal. Fotbal se vrací domů - to byl excelentní slogan pro turnaj v Anglii, a taky fotbalový pokřik, co vydrží navěky. Že se fotbal vrací domů, to nemůže říct každý, ale Anglie ano. Každý cítil tu domácí atmosféru na Old Trafford, Hillsborough, St. James's Parku a Wembley. O tom to je, takový by fotbal měl být. Bylo tomu tak i v roce 2006 během "Sommermärchen" (Letní pohádky) v Německu. “Die Welt zu Gast bei Freunden” - Svět navštěvuje přátele. Pokud to samé, co se povedlo v letech 1996 a 2006, zvládneme i v roce 2024, všechno bude super. Jako turnajový ředitel se o to snažím.

S dvěma vítězi z roku 1996 jsem se o dekádu později setkal v národním týmu - s Jürgenem Klinsmannem a Oliverem Bierhoffem, který je stále manažerem. Za Anglii se proslavil Gareth Southgate, který nedal rozhodující penaltu a pak si ze sebe udělal legraci v reklamním klipu. Jsem ohromen tím, jak na sebe coby trenér reprezentace bere zodpovědnost a rozvíjí svůj tým. V roce 2018 už prošel do semifinále. I teď vidíte, že chce něco dokázat.

Mohou Angličané vyhrát? Podmínky má Southgate dobré.  Raheem Sterling, Mason Mount, Phil Foden, Marcus Rashford či Jadon Sancho jsou mladí hráči, které je radost sledovat. Když se vytáhnou i v dresu národního týmu, mohou začít vyhrávat trofeje.

V Německu skončí Löwova éra, ale jinak se řeší pořád to samé. Pokud přehlédneme Löwův krok zpět s Hummelsem a Müllerem, i u nás se rozjíždí nová generace. Až v této dekádě se ukáže, jak dobří Joshua Kimmich, Kai Havertz, Leon Goretzka, Serge Gnabry, Leroy Sané nebo Timo Werner skutečně jsou, a jestli mohou být tvářemi úspěšného týmu. 

Oba dva týmy mají každopádně společné to, že jsou různorodé. Na tom mohou stavět.

S Anglií mám osobní zkušenost i jako hráč. V roce 2007 jsme vyhráli 2:1 v přátelském utkání ve Wembley. Byl jsem mladý, a navlékl jsem tehdy vůbec poprvé kapitánskou pásku, kterou mi Bernd Schneider předal v 90. minutě. Joachim Löw mě výjimečně postavil do středu zálohy. To jsem si užil, na téhle pozici jsem hrál v mládeži v Bayernu. Ale většinu kariéry jsem odehrál jako krajní bek. Joshua Kimmich je v podobné situaci. Dispozičně to není hráč na kraj, vidím ho spíš jako distributora balonů ze středu hřiště.

Skvělé bylo i vítězsvtí 4:1 v osmifinále MS 2010. Byli jsme ještě nedospělý tým, ale poprvé jsme ukázali pozenciál, který nás čtyři roky poté dovedl k titulu. I tenhle zápas, stejně jako všechna klání mezi našimi dvěma skvělými zeměmi, mohl skončit úplně jinak. Střela Franka Lamparda byla jednoznačně v brance, ale nebyla jako gól uznána. Teď by zasáhla branková technologie. Cením si pomoci tehcniky, která narozdíl od VAR deleguje zodpovědnost od člověka ke stroji.

Co uvidíme ve Wembley? Oba týmy dorazily do této části turnaje v podobné situaci. Anglii a Německu se říká "rivalové", a přitom hrají fotbal podobně. Není tak homogenní jako to, co hraje Itálie a Španělsko, ale je volnější a nepředvídatelnější. Anglie je každopádně pod Southgatem stabilnější než Německo - bývalý obránce našel dobrý balanc mezo obranou a útokem. To ukazuje i anglické skóre ve skupině, 2:0.

Možná Anglie tentokrát nebude mít smůlu a najde svého hrdinu. Německo, které dalo šest branek, ale taky pět dostalo, se bude obracet na individuality v útoku. Bude to velmi zajímavý souboj, velmi emotivní pro fotbalové fanoušky po celém kontinentu.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud