Syndrom vyhoření se do Plzně vrátil. A Vrba už není pan Nedotknutelný
Naděje Viktorie na čtvrtý postup do Ligy mistrů se roztříštily hned na první překážce. V úmorném parnu dostala za vyučenou, Olympiakos ji naprosto suše přesunul do kvalifikace Evropské ligy. Na cestu domů jí zabalil čtyři góly a spoustu mrzutosti. Bylo paradoxní, že k fotbalové havárii došlo den poté, co Pavel Vrba velmi sebevědomě na předzápasové tiskové konferenci v Pireu označil současný tým za nejsilnější, který kdy v Plzni trénoval. „Vedení klubu učinilo v létě obrovský krok, vytvořilo nejsilnější kádr, který tady byl,“ doslova pronesl.
Kdo ví, možná se nechal unést, jelikož tradiční debatě s novináři přihlíželi majitel klubu Tomáš Paclík a generální manažer Adolf Šádek. Možná jim chtěl tímto zvláštním způsobem vyjádřit poděkování, byť každý ví, že dřívější kamarádské vztahy klíčové trojice, jež klub z popela vystřelila k nebesům, jsou už pouze na profesionální bázi.
Každopádně je velmi složité přijmout Vrbovu tezi. Obzvlášť po ošklivém řeckém debaklu, zároveň i po herně velmi marném představení. Když kouč dostal po utkání dotaz od Sportu, zda vzhledem k výsledku nereviduje své přesvědčení, opáčil, že po jednom nepovedeném duelu svůj názor měnit nebude.
V pořádku. Jen ať si Vrba za svojí pravdou stojí, je to chlapské. Pak se ale každý může oprávněně ptát, jak je možné, že tak silný kádr, nejlepší v plzeňské historii, dostane takovou nakládačku.
A také se každý může ptát, zda není chyba v samotném trenérovi. Vrba je skvělý kouč. Bezpochyby. Stojí za ním masivní úspěchy. Rychle dokáže mužstvo naučit sexy stylu hry, v tom je v Česku absolutní jednička.
Kádr Plzně je nejvyrovnanější. Ale vytěží ho Vrba?
Z druhé strany předchozí sezonu se do plzeňské kabiny vloudil syndrom vyhoření. V mnoha zápasech mužstvo působilo bez zájmu, bez energie, bez potřebného nasazení a snahy, nepřípustně rutinérsky.
