Mohlo mu přeskočit, ale... Chorý není Krmenčík. A stává se osobností ligy
KOMENTÁŘ RADKA ŠPRYŇARA | Čtyři a půl roku nazpět se v Edenu odehrávala vyšponovaná válka mezi Slavií a Plzní. V jejím závěru zvýšil Michael Krmenčík, muž s výraznou viktoriánskou minulostí, na 2:0. Během bujaré gólové oslavy nejprve naznačil úprk pod plzeňský kotel, což mu evidentně připadalo nadmíru vtipné, aby si pak ukazováčky zacpal uši. Gesto bylo směřované opět k plzeňskému kotli, které útočníka častovalo nadávkami. Vcelku pochopitelně, jelikož Krmenčík v týdnu před ligovou klasikou při děkovačce po utkání s Olomoucí rozjařeně skandoval, že Plzeň je zkurvená…
Co je paradoxní, po vzájemném zápase byla k vidění scéna, jak tehdejší plzeňský asistent Pavel Horváth vší silou drží Tomáše Chorého, jinak by tehdy osmadvacetiletého Krmenčíka snad inzultoval. Možná je to přehnané, ale v tehdejší nenávistné atmosféře bylo možné opravdu vše.
O tři roky později se do Edenu stěhoval z Plzně právě Chorý. Muž s pověstí hráče, který dělá špinavé fauly. A schválně. Byť se proti Slavii nikdy hrubě neprovinil, fanoušci bíločervených barev se minulé léto mohli pominout vzteky. Mnozí přísahali na klubové symboly, že silně kontroverzní zásilku
