Druhá šance. Pro ambiciózního člověka, který ovládá svůj obor, přemýšlí o něm a pečlivě si vyhodnocuje zkušenosti, není nic lepšího. Neexistuje větší výzva. Skrývá v sobě možnost nápravy, poučení z předchozích omylů, ale i touhu po zadostiučinění. Vidíte, vracím se a jsem mužem na svém místě – zní otevřený vzkaz.
Přesně tyto pocity prožívá nyní Michal Petrouš, jenž záskok z juniorky v závěru uplynulého ligového ročníku fotbalové Gambrinus ligy proměnil ve jmenování trenéra A mužstva Slavie Praha.
Dostal důvěru, potřebné pravomoce, stojí za ním vedení i fanoušci. Teď musí dokázat, že vzestup mužstva, líbivá ofenzivní hra a především příznivé výsledky nejsou náhoda. Že po cestě náročnosti umí jít dále.
K pracovní smlouvě v nejstarším českém klubu mu dopomohlo i předchozí nepříliš vydařené angažmá. Po vyhazovu v říjnu 2011 nezapšknul, nestěžoval si na jednání přestavených, nehořekoval, nehledal výmluvy. Neodešel zhrzen z klubu.
Pokorně převzal juniorku a čekal na další příležitost. Ne pasivně, právě ofenzivní projev jeho svěřenců ubezpečil vedení klubu, že Petrouš má kromě charakterových vlastností i vysoce odborné a cit pro hru.
Poučil se i on. Už poznal, co je to nepřízeň fanoušků. Tehdejší pokřiky ´Petrouš ven´ mu umožnily pochopit pomíjivost nedávné chvály, rozhodně se jí nenechá strhnout a nevyvolá v něm dojem vlastní výjimečnosti. I to je výhoda druhého angažmá.
Jako každý se dopustil mnoha chyb. Opakovat je nebude. Ty opakuje jenom hlupák. Pro Petrouše nastala ve Slavii ideální doba, aby povyskočil mezi renomované trenéry. Jsem si jist, že ji nepromarní.
Související články
