Hej, dej mi kartu! Pánové, pardon, ale žloutenka kazí fotbal
Rozmohl se nám v lize takový nešvar... Hned dva fotbalisté si o víkendu nechali dát schválně čtvrtou žlutou kartu. Brněnský snajpr Jakub Řezníček a olomoucký kanonýr Aidin Mahmutovič si to spočítali tak, že je to pro ně výhodnější. Že je to běžné a pro ně i pro jejich tým vlastně prospěšné? Ano, vím. Ale když je něco obvyklé, není to automaticky normální. Klidně mi říkejte naivka nebo staromilec, ale tyhle kousky jsou nesportovní a jdou proti fotbalu.
Oba jsou útočníci. Oběma nad hlavou visela žlutá hrozba, kvůli níž by přišli o jeden zápas. A tak shodou okolností zrovna ve vzájemném utkání udělali to samé: nechali se „vyžlutit“. Počtvrté, což znamená stop. Lišili se jen v tom, jak kalkulovali směrem k blízké budoucnosti. Ať už to bylo z vlastní hlavy nebo na příkaz či s požehnáním trenérů.
Řezníček se rozhodl přijít o těžký duel v Jablonci, aby případně nepřišel o ten schůdnější, domácí se Zlínem. A otevřeně to přiznal. „V Jablonci jsem mohl dostat zbytečnou čtvrtou kartu a pak bych to tady proseděl. Takže to bylo z taktických důvodů. Chtěl jsem ji dostat,“ pravil neskrývaně. U mnohých tím vzbudil sympatie, takže nad jeho (pře)činem mávnou rukou. Ostatně, i mně blesklo hlavou, že to, chudák, kvůli upřímnosti odnese za všechny.
U Mahmutoviče zase můžete vzít v potaz jinou „polehčující okolnost“. On je trochu jiná story. Příště proti Plzni by stejně nemohl hrát, protože ho Západočeši na Hanou pro jaro zapůjčili a nenechají nastoupit. Hlasy o tom, že se nechá schválně potrestat, se nesly už v týdnu, nové světlo to vrhlo i na jeho „sympatické“ přiznání, že v zápase s Bohemians „žlutě“ simuloval.
Proč kazíte fotbal i vy?
Lze na to hledět tak, že oba jednali nejen ve prospěch vlastní, ale i svého týmu. Odhadoval bych rovněž, že většina fotbalistů jim to schvaluje. Navíc je dobře známo, že někteří rozhodčí mají zvláštní náchylnost k tomu „vyžlutit“ na objednávku klíčové hráče soupeře před zápasy s mužstvy, která mají zvláštní zacházení. A jsou přece i jiné případy podobného rázu, jako když trenér schválně nasadí náhradníky, aby je šetřil před žlutou, ale i jinou hrozbou.
Přesto říkám Ne! Když kazí fotbal někdo jiný, nemusí to dělat taky hráči. Je to nesportovní chování, ovlivnění příštích zápasů, v určité fázi i celé soutěže, zvýhodnění soupeřů. A nepřímo znevýhodnění jiných mužstev.
S čím tedy Brno vyrazí do Jablonce? Jede si vědomě pro porážku, počítá s ní? Přitom nikde není psáno, že na severu musí nutně prohrát (mimochodem, Řezníček v téhle sezoně strčí všechny tři jablonecké útočníky do kapsy). Ano, jde o pragmatický krok, ale svým způsobem i zbabělý. A věřte, že jednou se to nevyplatí. Ať už se o to postará ironie osudu nebo disciplinární komise, kterou napadne, že to může být téma i pro ni.
Jestli tenhle kalkul zapadá do fotbalového prostředí, neznamená to, že ho musím sdílet a souhlasit s ním. Ač budu za naivku nebo staromilce, ve všech ohledech to jde proti duchu fotbalu. Že něco takového existuje? Představte si, že i v dnešní nemilosrdné době plné faulů skutečných i obrazných ano. Ne, není to ani zdaleka nejhorší nešvar fotbalu. Přesto mu tahle žloutenka ubírá na zdraví...
