Ligové (o)hlasy: Někdo tataráček, někdo špekáček aneb Když je míň víc
Kdo se neomluvil, jako by nebyl. Nevšední atmosféra kajícnosti provázela část premiérového programu, který v nové sezoně nabídla nejvyšší fotbalová soutěž. Ať už šlo o dozvuky utkání zápasu Slavia-Teplice nebo gesto přímo během utkání Plzně s Duklou. Vedle toho úvodní kolo nabídlo i zajímavý pohled do jídelníčku borců z Bohemians. Rubrika Ligové (o)hlasy shrnuje a komentuje zajímavé výroky fotbalového víkendu…
„Dokonce vedeme ligu, ne? Doufám, že to udržíme do konce roku.“
Milan Baroš, útočník Baníku
Přišel, trknul do míče hlavou, zvítězil. Milan Baroš znovu v lize oblékl dres Baníku a tento výjimečný moment orazítkoval gólem, jímž odzbrojil Brno. Jako by se v pětatřiceti letech vracel na začátek kariéry, kdy zvlášť v reprezentaci obvykle vtrhnul do utkání z lavičky a zničil unavené obránce. Stejně to nachystal ostravský trenér Radim Kučera, který dal v základní sestavě přednost dvojici Jakub Šašinka – Tomáš Poznar. Baroš už není útočník pro „full-time job“, nevím, zda bude vždy v dosahu trenérského štábu, ale stále dokáže být ve vymezené roli platný. A kdo viděl, jak se dokáže radovat ze své trefy a emotivně řve a gestikuluje do televizní kamery, může se ještě ledasčemu přiučit něčemu o vztahu ke klubu a celkovém zaujetí. Ať už to na konci roku bude v tabulce, o níž po výhře 3:1 kanonýr vtipkoval, vypadat jakkoli. Minimálně na tu moravskou (moravskoslezskou, chcete-li) to nemusí být špatný pohled.
„První penalta nebyla a vadí mi vítězství touto formou. Chceme fair play sezonu a na dnešní zápas nemůžeme být pyšní. Omluva do Teplic.“
Jaroslav Tvrdík, šéf Slavie
Slávistický boss na sociální síti Twitter neúnavně informuje, vysvětluje, chválí, raduje se, dojímá, těší se, konejší, kárá – a taky se omlouvá. Naposledy za verdikt sudího Pavla Orla, jenž odpískal domnělou ruku teplickému obránci Tomáši Vondráškovi. Následoval pokutový kop a jediný gól duelu. Doteď nechápu, jak Vondrášek dokázal vyskočit tak vysoko, nicméně nejzajímavější na tom všem bylo, že se několik vteřin hrálo jakoby nic, a až pak sudí „pencli“ odpískal, byť pak podle Vondráška tvrdil, že byl od první chvíle o prohřešku přesvědčen. Což úplně nedává smysl, nehledě na to, že šlo o extrémně složitou situaci na posouzení v reálném čase. Vedle toho stojí za zmínku kultivovaná reakce teplického brankáře Tomáše Grigara, který nezačal hulákat a zuřivě mávat rukama, jako by to udělalo cca devadesát pět jeho fotbalových kolegů, ač by na to měl právo. Tvrdíkova omluva, jíž samozřejmě není povinován, v každém případě vyvolala rozličné reakce: od pochval, uznání a díků za smysl pro fair play po označení za populismus, tvrzení, že to Teplicím body nevrátí, že měli slávisté míč kopnout někam na sever, pardon Sever, že si klub zařídil přízeň sudích a pak se to omlouvá a podobně. Popřípadě, že vzhledem k dalšímu, tentokrát „opravdovému“ penaltovému zákroku je to „fifty fifty“. Otázkou je, jak často se během téhle sezony Jaroslav Tvrdík bude omlouvat, co na to rozhodčí a jestli zase „náhodou“ nepřijde nějaký dopis z UEFA…
„Nám se dařilo přecházet do rychlých brejkových situací a skvěle jsme ty situace týmově dohrávali.“
Pavel Vrba, trenér Plzně
Před sezonou se plzeňský generální ředitel Adolf Šádek nechal slyšet, že vyrazí s klackem proti tankům s logem pražských „S“ a bude jim ho do pásů strkat. Že do Štruncových sadů dorazí tank, to by se ponejvíce čekalo od jiného týmu z české metropole – Dukly. Nakonec to nevypadalo ani na „bévépéčko“, domácí fotbalovou armádu z Julisky rozstříleli 4:0. A zásadní podíl na tom měl útočník Michael Krmenčík. Prsty v kopačkách měl ve třech gólech a stoprocentně naplnil výše citovaný popis dění na frontě v podání generála Pavla Vrby. Došlo ovšem i na tradiční „Krmelcovo“ žuchnutí v šestnáctce protivníka, jenže pozor: v sobotu ho provázela opravdu nezvyklá etuda. Ležící zvedající se kanonýr se okamžitě omlouval, ukazoval rozhodčímu, že nechtěl filmovat a že správně neodpískal penaltu. To je určitý posun a teď už zbývá poslední krok: nespadnout vůbec.
„Někdy jsem až nechápal, co a jak Dostál chytil. Nakonec tam padla taková haluz.“
Matěj Pulkrab, útočník Liberce
Soudě podle výroků hráčů se zdá, že by pod koučem Jindřichem Trpišovským chtěla trénovat a hrát půlka ligy. Jenže mu ji nikdo nekoupí, a tak věřím, že byl nadšený z toho, když znovu získal z Letné mladého snajpra Matěje Pulkraba. To je opravdu zajímavý chlapík: při minulém pobytu u Nisy mu stačilo na čtyři góly 156 minut. A nyní v 38. minutě po příchodu na hřiště ukončil teror, jímž hráče Slovanu zahrnul zlínský brankář Stanislav Dostál – a že to byla takzvaná haluz, na tom pranic nezáleží. Jen jestli Sparta zase nepustila na hostování svého nejlepšího útočníka…
„Za bod o špekáčcích řeč nebyla, ale s kluky z realizáku se poradíme. Já budu prosazovat názor, že bychom si každý mohli jeden opéct i za bod.“
Martin Hašek, trenér Bohemians
Sparťané doklopýtali k remíze 1:1 s Bohemians, kteří při vědomí současného roz(po)ložení svého rivala přijeli se smělým cílem vyhrát. A to i navzdory tradičnímu letnímu stylu skládání kádru i faktu, že tým postihl zákaz startu pro nyní již bývalého letenského záložníka Martina Haška juniora či hostujícího brankáře Viktora Budínského. Celkový poměr sil také vyvolal vtipné komentáře, například politického komentátora a fotbalového fanouška Jindřicha Šídla na Twitteru: „Ale tak Bohemka v létě taky hodně posilovala. Myslím, že koupili nový sítě do brány a natřeli v Ďolíčku zábradlí.“ Bafuňáři z Ďolíčku by s tím nesouhlasili, ovšem kontrast rudého a zelenobílého světa podtrhl pikantnost remízy. Projevil se ale i v jiném ohledu: zatímco na Letné se kdysi servíroval tatarák, „klokani“ si vystačí se špekáčkovou prémií opékanou u tréninkového hřiště v Uhříněvsi. Někdy zkrátka míň znamená víc…
