Neuvěřitelné věci se děly v pětadvacátém kole nejvyšší fotbalové soutěže. Na Letné prožili déjá vu, ale s happy endem, v Liberci místo fotbalu vypukla válka. Po čase došlo i na kokain neboli „kokeš“, nikoli ovšem zásluhou někoho z Plzně. Ta naopak dodala překvapivého střelce hattricku. Zlínský gólman dostál svému jménu, v Olomouci málem došlo na žongly. Pozoruhodné výroky uplynulého víkendu glosuje jako každý týden rubrika Ligové (o)hlasy.
Mladá Boleslav - Zlín: Zlámal likvidoval nevyzpytatelnou střelu Mareše a zlomil tyč brány!
• iSport TV

„Pro nás ostatní je to vlastně hrozně jednoduché. Jen se postavíme do zdi a on to takhle trefí. To je fajn.“
Václav Kadlec, útočník Sparty
Standardky. To bylo největší téma spojené se Spartou po remíze 2:2 v Plzni. Tehdy šlo o oba góly inkasované, po výhře 2:0 nad Jabloncem o vstřelené. Mezitím se rozjela debata o tom, že teď znovu na velikosti (hráčů) záleží, tudíž v létě se při přestupech opět bude hodit metr. I proto je aktuálně platný takový Jiří Kulhánek (184 cm), který krom jiného vletěl do šestnáctky Jablonce před druhou brankou. O vítězství nicméně opět rozhodl malý velký muž Nicolae Stanciu povedeným provedením přímého kopu. Na Letné se přesně takhle trefil už v dresu Bukurešti, nicméně v pátek to bylo do „správné brány“, což kvitovali jeho spoluhráči v čele s forvardem Václavem Kadlecem. Jak říkává jablonecký trenér Petr Rada, fotbal není věda. Jen bych na to nespoléhal navěky. Někde to už poznali, jinde je to teprve čeká.

„Dalo se to čekat, ale myslel jsem si, že si to Pulky ohlídá. Je to chyba a nesmí se to stávat. Dostane na zadek.“
David Holoubek, trenér Liberce
Nemohlo to dopadnout jinak. Liberec vs. Liberec přestěhovaný do Prahy, to byla pořádná řežba, a to z obou stran. Přinejmenším slávistický kouč Jindřich Trpišovský si ovšem nemohl stěžovat (a ani to neudělal): slávisté ochutnali hořký životabudič, který jejich trenér na severu Čech dva a půl roku sám podával. Pochopení pro fotbalový masakr měli i ostatní aktéři utkání.
„Doufám, že se lidem fotbal líbil, byla to taková válka,“ pronesl liberecký záložník Vladimír Coufal, o něhož byl mimochodem v Edenu zájem a v úterý tam v čestné lóži sledoval pohárový zápas s Boleslaví. Podobně to shrnul jeho spoluhráč Radim Breite: „Myslím, že i o to bylo utkání lepší, protože lidé pak tím zápasem mohou pořádně žít.“

No, nevím, klidně bych jím žil o něco míň ve prospěch fotbalu a plynulé hry, navíc snad někteří zpátečničtí trenéři vyzývají své hráče, aby hráli bez faulů, ale proti gustu žádný dišputát. Nejhůř z toho nakonec vyšel (ovšem zaslouženě) útočník Matěj Pulkrab, jenž si vysloužil otcovské pokárání od nikterak kmetného kouče Davida Holoubka. Se svým důrazným stylem to zmíněný mladistvý nesmyslně přehnal a kazí si výtečný start do jara. Teď Pulky dostane výchovně přes půlky, ale nemohu se zbavit dojmu, že zamyslet by se měli i páni učitelé…
„Je pravda, že jsme nebyli tak fresh, na druhou stranu nemůžete čekat, že Bohemka bude v každém zápase vypadat tak, jako kdybychom si šňupli kokain.“
Martin Hašek, trenér Bohemians
„Klokani“ vzbudili dojem, že zatímco body ze stadionu soupeřů mohou poslat dopředu v úhledně převázaném balíčku, doma je mají v kapse. Jenže s Jihlavou se tak nestalo, hosté prokázali svou specializaci na remízy 1:1. Jak se posléze ukázalo, roli na obou stranách mohly hrát, řekněme, podpůrné prostředky. Jihlavský obránce Petr Buchta, jenž v Jihlavě hostuje právě z Bohemians, slíbil parťákům do šatny za vítězství nadívanou labuť (nakonec prý tedy bude polovina). Na straně domácích se daly očekávat tradiční špekáčky, na které ovšem po porážce v Ostravě nedošlo. Nebylo to tím? A co tam do nich, proboha, dávají?!
„Po obědě jsem si šel lehnout a myslel na to, že bych taky konečně mohl vstřelit gól v lize. Jsem za to šťastný.“
Aleš Čermák, záložník Plzně
Jedním z mnoha mýtů českého fotbalu je, jak neomylná je Plzeň na přestupovém trhu, najmě ve srovnání s konkurenty na vrcholu tabulky. Pravda je taková, že i ona má na kontě dost omylů. Nelze tvrdit, že Aleš Čermák měl namířeno za nimi, ale jeho rozjezd na západě Čech po přestupu ze Sparty bratru za 18 milionů korun byl z mnoha důvodů pomalý. Nedlouho před transferem měl při tom i proslulou autonehodu, takže když na prahu nového angažmá prohlásil: „Chci se prosadit jako Limberský…“, potměšilý fotbalový lid se bavil dvojsmyslným výkladem. Hattrick v Brně, jímž otevřel svůj plzeňský ligový účet v lize tuzemské, nikoli Evropské, přišel v pravý čas – a nejen pro něho, hlavně pro jeho tým. Když vyčpěl Daniel Kolář, tolik chválený na podzim, vzal si Čermák příkladně hlavní slovo. Cesta domů navíc proběhla v pořádku, teď jen udržet správný směr a pevně držet volant…
„Tento týden vyšly různé analýzy kritiků v oblastních novinách... Někdy to vyprovokuje nás, někdy hráče. Jestli je vaším účelem nás nasrat, tak to děláte správně.“
Ladislav Onofrej, asistent trenéra Olomouce
Olomoucký kouč Václav Jílek strávil zápas s Ostravou na tribuně, jelikož pykal za urážku rozhodčího v Jablonci (citujeme z úředních dokumentů: „Jděte do pr…, vy čů… zamr…!“). A byť byl z ochozů dle přítomných slyšet dostatečně, zastoupil ho pochopitelně asistent. A těsná výhra 1:0 Ladislava Onforeje rozvášnila natolik, že chtěl pravděpodobně takzvaně zavřít ústa kritikům. Sluší se připomenout, že naposledy to z hanáckého mužstva (dle některých) učinil hattrickem útočník Jakub Řezníček, a pak se třikrát netrefil… Onofrej má alespoň jistý ještě jeden mač, v každém případě za motivaci – a zadarmo! – lze poděkovat i jinak. Nebo příště budou žongly?
„Myslím, že jsem vám udělal titulek: Zlámal zlámal bránu. Nechám si ji poslat a dám si ji doma na zahradu jako památku.“
Zdeněk Zlámal, brankář Zlína
To zlínský gólman, jehož zařazení do sestavy bylo nejvydařenějším dosavadním tahem kouče Vlastimila Petržely, na to jde jinak. Vůči mediální obci je vstřícný a při vítězství 1:0 v Mladé Boleslavi dodal prvotřídní událost doslova na klíč. Opakovaně při tom prokazuje, že je mužem mimořádných, ba eskamotérských schopností. Ještě v dresu Bohemians dal před necelými dvěma lety gól ze hry. Rok nato po copperfieldovsku unikl na poslední chvíli z Ďolíčku a zmizel v Turecku. A o víkendu přišel vrchol: přelomil bránu v Boleslavi, aniž by cítil jakoukoli bolest! Celou příhodu kromě toho doprovodil několika výživnými hláškami (České poště bych tu zásilku nesvěřoval…) a navrch nadiktoval titulek. Tímto děkujeme a těšíme se na další čísla!
