Hymna před úvodním hvizdem, speciální kapitánské pásky v národních barvách… Oslavy sta let od vzniku samostatného státu Čechů (a Slováků) oblažily i nejvyšší fotbalovou soutěž. A její protagonisté si to náramně užili, i když sparťany to nějak unavilo a někde byla taková slota, že i trenéři utíkají z lavičky. Ten příbramský nikam neprchá ani po dalším debaklu, ale jeho „synové“ musí uspíšit pubertu. A zatímco ve Slavii kdysi měli zaparkovaný mercedes, v Olomouci mají dokonce ferrari. Zajímavé výroky svátečního 13. kola opět glosuje rubrika Ligové (o)hlasy.
„Hrála se hymna, byly tu trikolóry a naši hráči si mysleli, že domácí tady mají nějakou slavnost. O poločase jsem jim vysvětlil, že je to slavnost celého státu, že jde o výročí sta let Československa, že Boleslavští slaví úplně stejně jako my. Když to pochopili, ve druhém poločase jsme hráli líp.”
Martin Hašek, trenér Bohemians
Nejzodpovědněji ke stoletému výročí nepochybně přistoupili hráči z Vršovic. V Mladé Boleslavi byli celý první poločas myšlenkami už den před státním svátkem zcela v jiných, státnických sférách a nad něco tak přízemního jako pachtění se za body z ligového zápasu byli povzneseni. Tomu také odpovídala porážka 0:3. Nevadí, sto let je jen jednou za… sto let. Jen bacha, příště hrají pro změnu na Dušičky.
„Snový týden? Kdybych řekl něco jiného, tak bych kecal.“
Milan Havel, záložník Plzně
Stylově slavili rovněž na západě Čech, kde aplaus sklidil Havel. Milan Havel. Už se na něho tak trochu zapomnělo – a ejhle, najednou je zpátky. Čtyřiadvacetiletý záložník (tedy aktuálně) je příkladem toho, že s některými hráči se v Plzni navzdory léta vyzdvihované přestupové politice nakládá trochu zvláštně a jejich rozvoj se zabrzdí. Bývalý reprezentant do 21 let ve Štruncových sadech úplně nezakořenil, musí měnit pozice a i v této sezoně tři měsíce čekal na šanci. Paradoxně přišla na slovutném San Bernabeu v Lize mistrů, kde nezklamal, další příležitost proto dostal proti Slovácku. A povedenou ranou vstřelil první gól, načež se z hlediště ozvalo „Havel na Hrad!“ Jestli je Havel zase v kurzu, nebude to tak špatné…
„Hráči byli unavenější a už se nedokázali vracet po stranách. Něco podobného se nám stalo i dřív. Řešili jsme to v kabině s Tomášem Rosickým, že i s Příbramí jsme odešli. Zkrátka se dá říct, že jsme si od 60. minuty koledovali o gól.“
Zdeněk Ščasný, trenér Sparty
Tři poslední utkání na cizím hřišti, tři prohry 0:1. Ta poslední ve Zlíně. Zatímco doma si sparťané vedou slušně, při výjezdech je s nimi zle nedobře. Co za tím může být, s tím si zatím marně lámou hlavu. Sportovní ředitel trenérovi neporadí, trenér sportovnímu řediteli taky ne, ani legendární Tomáš Rosický zatím zřejmě nenašel odpověď. Nechce se věřit tomu, že by se na mužstvu projevovala po nějaké hodině únava, protože nemůže být z čeho unavené. Alespoň před posledním utkáním ve Zlíně to tedy vypadá na podcenění psychické přípravy. Přitom to není nic složitého: Šural a spol. si měli donekonečna opakovat, že i ve Zlíně hrají na Letné.
„V našich zápasech se pořád něco děje. Buď děláme radost sobě, nebo soupeřům. V každém případě pořád děláme radost fotbalu.“
Josef Csaplár, trenér Příbrami
To už tu jednou bylo. Vlastně párkrát. Příbramská pohádka je, zdá se, u konce. Je sice pěkné, že kouč Josef Csaplár nadále rozdává radost, ale v poslední době je to opravdu jen soupeřům. Tři zápasy, skóre 1:15, to je tristní bilance. Příbram mj. doplácí na úzký kádr, ale otázkou je, zda za tím vším není i jistá tvrdohlavost jejího kouče co do stylu hry. Nebo zda se vzýváním ofenzivního fotbalu něco nezakrývá. Málokdo by dokázal mužstvo dovést do nejvyšší soutěže, klub za Csaplára může být vděčný, ale také by za ním mohl boss Jaroslav Starka přijít a říct: „Nedělej radost fotbalu, ale mně.“ Dřív než znova všichni budou ve druhé lize.
„Teď se ukáže, jací jsme frajeři. Vyhrávat umí každý. Ale dostat se z takových, s prominutím, hoven, to bude teprve úkol pro chlapy.“
Antonín Fantiš, útočník Příbrami
A ještě jednou Příbram. Díky Josefu Csaplárovi se pro generační zastoupení v kádru vžilo označení „otcové a synové“. Otců však na hřišti ubývá, respektive už tolik nestačí tempu, jak si třeba (logicky) u Rudolfa Skácela všiml Joel Kayamba, autor jednoho z pěti opavských gólů. Podobně jako Antonín Fantiš to pak komentoval v proslovu k hráčům v šatně i citovaný Josef Csaplár: „Hoši, teď začíná věk dospělosti. Otcové odcházejí. Končí období mládí, blbosti, kravin.“ Podle všeho teď v Příbrami pofrčí vedle videorozborů seriál Chlapci a chlapi. Díky normalizačně-retro programové skladbě tuzemských stanic je komfortně k zhlédnutí.
„Je to naše ferrari zaparkované v garáži.“
Miloš Buchta, brankář Olomouce
V Karviné to byla pořádná divočina. Domácí vedli pohodlně 2:0, jenže pak se během osmi minut přihnala hanácká třígólová smršť. „To, jak se furt běhalo rozehrávat balon od půlky, mě unavovalo,“ usmíval se záložník Jiří Texl, jenž se opět prosadil coby takzvaný žolík. Jeho osud pěkně pozoruhodně shrnul kolega z brány Miloš Buchta, který ještě trumfnul legendární mercedes Petra Švancary. To je, panečku, závazek!
„Už jsem ho v legraci hecoval, že dokud bylo teplo, užíval si to na lavičce on. A když začala zima, musel jsem v dešti stepovat já.“
Miroslav Holeňák, asistent trenéra Liberce
Liberecký kouč Zsolt Hornyák vyfasoval dvouzápasový trest za kritiku rozhodčího po prohře se Slavií. Jak vidno, dobře si vše promyslel a pozorně sledoval dlouhodobou předpověď počasí. Podještědské derby se totiž odehrávalo v pěkné zimě, takže i přítomná teta jabloneckého záložníka Lukáše Masopusta se dle jeho sdělení „klepala jako ratlík“. V každém případě se pomalu, ale jistě blíží čas, kdy debaty o počasí, ve kterém jedni musí hrát a druzí na to zírat, přebijí i diskuse o videu…
„Momentálně si ani přesně nevzpomínám, jak ty góly padly. Vždycky se pak na ně podívám ze záznamu. Teď se samozřejmě doma mrknu a podívám se, co tomu předcházelo.“
Miroslav Stoch, záložník Slavie
To byla paráda! Jestli se říká vymést šibenici, slovenský diblík v Edenu proti Dukle (4:1) předvedl dokonalou instruktáž. Jeho neuvěřitelná trefa byla na metál za mimořádný přínos fotbalové tvorbě. Po nevýrazném startu sezony je Miroslav Stoch zkrátka zase v ráži, v dohrávce skóroval ještě jednou a se sedmi brankami je nejlepším střelcem týmu. Kdyby se chtěl podívat na své dílo, tady je. A klidně může mrknout i víckrát.
TOP góly 13. kola: Ve znamení dělovek. Stochova šibenice a Havlova sváteční raketa
Video se připravuje ...
Související články
