Neskutečná pointa! Slavia píše příběh, v němž nic není nemožné
Máme splněno, ozývalo se z Edenu už před zápasem s Genkem při vědomí postupu do jarní fáze Evropské ligy. A přece nebylo! Podobná slova pak padala i před duely se Sevillou – a znovu se ukázalo, že je dál co dobývat. Slávisté se postarali o výjimečný fotbalový zážitek a skvělý úspěch v podobě čtvrtfinále. A hlavně, potvrdili to nejcennější: že při systematické, promyšlené a tvrdé práci se lze měřit i se špičkovými evropskými kluby. Přinejmenším v té „druhé“ lize na starém kontinentu.
Slávisté si nechávají záležet na průběžné ověřování faktu, že v jejich zápasech nic není nemožné. Byť v obou utkáních se Sevillou byli v prognózách i u nemilosrdných bookmakerů za toho slabšího bez velké pravděpodobnosti dosáhnout úspěchu, vzepřeli se. V prvním utkání jim pomohl notný kus štěstí, který však přeje připraveným (a těmi oni byli). Ve druhém nepoměrně více rozehráli bohatý arzenál svých zbraní, které umějí drtit soupeře s neúprosnou logikou a spolehlivostí.
Byla to jedna z historických velkolepých podívaných, jaké se v Edenu (i při „vyhnanství“ na Strahově) v moderní éře odehrály. A ve skvělé atmosféře. Předznamenal ji už obří vzkaz Kluci bojovat, který se působivě klenul napříč tribunami. Škoda jen slaboduchých pokřiků, které se pak ozývaly na adresu brankáře Sevilly Tomáše Vaclíka…
Byť se Slavia nevyvarovala chyb, dokázala je přebít nezměrným elánem a energií, jež v současnosti z žádného jiného tuzemského týmu tolik neprýští. Pokud přijdou hluchá místa, vystřídá je mohutný, dravý nápor. Situace, které jsou padesát na padesát, překlopí tým Jindřicha Trpišovského ve svůj prospěch – i tím se vymyká obvyklému osudu českých mužstev, pokud to tedy není jen mýtus. Do role hlavních hrdinů se potom pravidelně obsazují hráči, jimž původně patřila ta vedlejší. Jako spolehlivý žolík Mick van Buren.
Byl to bláznivý, slovy trenéra Sevilly Pabla Machína šílený zápas. Dát tři góly na stadionu soupeře, inkasovat v poslední minutě – a o všechno přijít. Anebo z opačné perspektivy: doma třikrát inkasovat, stejně se vzbouřit a dosáhnout svého. Ano, bláznivé utkání, a přesto se řídilo i pevnými zákonitostmi.
Takže splněno. Nebo ne?
