OSM bodů ke kauze Kúdela: tvrzení proti tvrzení a „vlastizrada“
Snad se z toho nestane tradice, i když to k tomu tak trochu směřuje... Po skvělých úspěších Slavie na evropské scéně, které potvrzují její úžasný vzestup posledních let, je celkové uznání zastíněno nějakou aférou a vřavou. Po minulém zápase s Leicesterem to bylo téma papalášství na V. I. P. tribuně, po velkém postupu přes Rangers zase obvinění z údajného rasistického chování stopera Ondřeje Kúdely. Nabízím několik pohledů, které se snaží popsat dění v Ibrox Parku s určitým pochopením pro vzedmuté vášně – ale i bez nich.
1. bod
Vypjaté emoce, které dospěly ke Kúdelově slovnímu kontaktu s hráčem Rangers Glenem Kamarou, přivodily bezohledné a surové zákroky – včetně opravdu brutálního na brankáře Ondřeje Koláře – bez známky jakékoli lítosti. Stejně tak negativně působilo nedůstojné chování domácích, které mělo daleko k fair play. To je kontext situace, o níž je nejvíc řeč.
2. bod
Pokud z úst Kúdely padla rasistická urážka, zdůrazňuji pokud, nešlo by ji nicméně tím, co předcházelo, omlouvat. Srovnávali bychom nesrovnatelné, nejde o události stejné povahy či vážnosti.
3. bod
Nechce se mi věřit, že by se zrovna Kúdela, inteligentní a uměřeně vystupující fotbalista, snížil k rasismu. Nehledě na to, že Slavia má ve svém týmu několik hráčů tmavé pleti a v základní sestavě mimochodem nastoupilo hned sedm cizinců. To, že padlo něco horšího než „fucking guy“, ovšem nelze vyloučit. Chování Kamary bezprostředně po štiplavých slovech tomu nasvědčuje. Kúdelou při tom evidentně necloumaly vášně, choval se tak, že ví, co dělá – a říká. Nic z toho ovšem není žádným jednoznačným důkazem rasistického chování. V každém případě neměl Kúdela Kamarovi nic říkat způsobem, jakým to udělal. Ani jestli prohodil "fucking guy“. Neměl za ním běžet a šeptat mu něco do ucha. Krom jiného tím zavdal důvod k obvinění, které padlo.
4. bod
Nynější společenská atmosféra v mnoha zemích je vychýlená ve prospěch pravděpodobných – nebo údajných – obětí. Bez toho, že by byla ctěna presumpce neviny. Obvinění může být stejně tak nařčení (tedy křivé obvinění), což málokdo rozlišuje. A pokud jde o rasismus, je to obzvlášť citlivé. Někdy také může jít o nedorozumění. Tolik obecně. „Právně“ vzato, vše je v této chvíli stále v rovině tvrzení proti tvrzení. Slova trenéra Rangers Stevena Gerrarda, že věří svému hráči, jsou sice víceméně pochopitelná, ale nikoli zárukou pravdivosti. To samozřejmě platí i v opačném gardu: poukazování na Kúdelovu „bezúhonnost“ neznamená automaticky jeho nevinu. Všichni zúčastnění mohou více či méně ohýbat realitu. Při vyšetřování téhle kauzy je potřeba postupovat maximálně nestranně a spravedlivě. A nemusí přijít jasný verdikt. Navzdory tomu, že tu někdo nejspíš lže. Kdyby to dělala Slavia, její důvěryhodnost by už nespravila žádná omluva bosse Jaroslava Tvrdíka.
5. bod
K rozpakům na slávistické straně přispělo, jak trenér Jindřich Trpišovský přiblížil „rozmluvu“ s Gerrardem po utkání. Tedy rozmluvu – k ní jsou potřeba dva. Tohle byl monolog. Podle Trpišovského jeho protějšek rozebíral hru a fauly, ale těžko zůstalo jen u toho. Zkrátka v tomhle případě mám dojem – zdůrazňuji dojem – že pro změnu Trpišovský, jehož angličtina je častým tématem, chránil svého hráče. Leda že by se něco ztratilo v překladu. Popřípadě v tom strašném lomozu vyprodaného Ibrox Stadium...
6. bod
Jestliže byl Kúdela napaden pěstmi v útrobách stadionu, bylo by to nepřijatelné. Dokonce i kdyby to byla ozvěna rasistického chování. Až se UEFA bude celou věcí zabývat, musí se zaměřit i na tento incident. A mělo by se prokázat, k čemu mimo záběry kamer skutečně došlo. I v tomto případě ovšem musí napadená strana podávat přesný popis události a nic nezveličovat.
7. bod
Jestli se skotská média zastávají AUTOMATICKY a PAUŠÁLNĚ, bez rozlišení podstaty a váhy jednotlivých událostí a jakýchkoli pochybností Rangers, tak je to z mého pohledu špatně. Takhle by se neměla chovat ani seriózní média z jiných zemí v případě „jejich“ klubů. Hodně slávistických fanoušků na sociálních sítích ovšem žádaly opak. Osobně se zastanu kohokoli, kdykoli jsem o tom pevně přesvědčen – a ve věci, jíž jsem si jist. Ne jen proto, že je to „vlastenecká povinnost“. Nic „vlastizrádného“ v tomto postoji nevidím.
8. bod
A dovětek, jehož cílem není v žádném případě nic z výše uvedeného zlehčovat: odteď si možná (někteří) hráči rozmyslí, zda si zakrývat ústa, aby nešlo odezírat. Bude to v jejich prospěch, i když by je to nikdy – a možná nikoho z nás – nenapadlo. Ostatně jsem zvědav, kdy to UEFA hráčům nařídí...
